Hlavní obsah

Český Ježíšek v cizině

Právo, Lenka Hloušková

Největším českým rodinným svátkem je bezesporu Štědrý den. Při žádném jiném se tolik nesnažíme udělat někomu radost, být s těmi, které máme rádi. Do této atmosféry patří i cukroví, bramborový salát, smažený kapr. A hlavně Ježíšek. Ale co když jste Češka, Čech a žijete daleko od domova? V zemích s odlišnými tradicemi? Zuzana Kabelková i Tomáš Nídr tvrdí, že naše malé batole nosící dárky hájí, jak se dá, ač je Santa vážně tvrdý protivník.

Foto: archív Zuzany Kabelkové

Zuzana Kabelková

Článek
Zuzana Kabelková (32) - švédské Vánoce s Popelkou i běžkami

„Snad do Štědrého dne napadne dost sněhu a budeme si moci zaběžkovat, vyrazit bruslit na jezero, na moře, to už ale musí být mrazy,” přeje si nejvíce ředitelka Českého centra ve Stockholmu Zuzana Kabelková. Letos ve Švédsku premiérově stráví celé Vánoce, Silvestr i Nový rok.

„Minimálně před Vánoci je dobré se inspirovat Švédy, kteří nepatří ke zběsilým workoholikům našeho střihu, nemají záchvaty uklízení, nestresují se kvůli neumytým oknům. Zima je zkrátka od toho, aby zvolnili, vytvořili si prostor pro reflexi, zamysleli se nad svými plány,” říká.

Švédi podle ní bojují proti tmavým dnům zejména pohybem. S ním má proto také ona spjaté tamní Vánoce, k nimž podobně nerozlučně patřívají poetické trhy.

„Učarovaly mi stánky věnované Laponsku, sámské kultuře. Přátelé si u nich kupují vyhlášené sušené sobí maso. Já jím jen ryby, tak mě najdete spíš u herinků a sýrů,” říká. Každému vřele doporučuje i glogg, obdobu našeho svařáku, a kanelbullar, skořicové šneky.

Foto: archív Zuzany Kabelkové

Zuzana Kabelková

Začíná to Lucie

Sázkou na jistotu v nabídce laskomin je i stockholmský trh na Gamla Stan, což je obdoba pražského Starého Města, před Nobelovým muzeem. „Švédi milují julbordy, vánoční stoly. Servírují se šunka, paštiky, masové kuličky, klobásky, nakládané ryby, zelí, bramborové saláty,” vyjmenovává jinou prosincovou zvyklost. Do ranku tradic patřívá i svátek připadající na třináctého, kdy dorazí svatá Lucie vnášející do potemnělých ulic záblesk světla, tepla.

„Od rána prochází Stockholmem za zpěvu koled průvod Lucií v bílých šatech. Vede ho ´hlavní´ Lucie se sepjatýma rukama, na hlavě má korunu, v níž jsou zasazené svíčky. Obvykle jsou elektrické, ale viděla jsem i klasické, a to byl lehce adrenalin,” vzpomíná se smíchem.

K procesím patřívají „malé” Lucie, které svíčky nesou v rukách. Doprovázejí je chlapci ve vysokých papírových čepicích se zlatými hvězdami, kteří nesou další zlaté hvězdy na tyčce.

„Traduje se, že jsou to pozůstatky zaniklé tradice, u nás známých tří králů,” líčí. Právě 13. prosinec je podle ní tím dnem, kdy země začne Vánocemi dýchat skutečně z plných plic. Atmosféru podtrhují přímé přenosy z kostelních koncertů, při jejichž sledování Švédi pojídají oblíbené lussekatter, lussebullar, kynuté pečivo se šafránem.

Foto: archív Zuzany Kabelkové

Málo oken, hodně světel

Vedle pokrmů patřívají v těchto dnech do jejich domovů světýlka, svícny, lampy, hvězdice, lampičky.

„Frčí tady světelné dekorace a já už ani nemám dost parapetů, na něž bych je postavila. Světýlkům jsem totiž zcela propadla. Naopak čemu jsem nepodlehla, je pití julmustu, výrazně sladší obdoby kofoly. Běžně se tu prodává od konce listopadu.”

Zatímco její domácnost září, ozdoby na stromeček jsou dlouho schované: „Mám takové vtipné slaměné ozdoby z vánočního trhu seniorů. Letos mezi nimi nebude chybět ani julbock, švédský vánoční kozel,” podotýká s tím, že se těší hlavně na volné dny, kdy bude mít čas na knížky, přátele, hry a dobrodružství.

„První rok jsme šli pětadvacátého na ´vánoční večírek´, kdy hostitelka poslala esemesku, abychom přišli v dobrých botách, protože se půjdeme projít. Vzala jsem si sněhule, džíny, svetr a kabát. Ve dveřích jsem pak dostala vysílačku, čelovku a byla přidělena do družstva. Následující tři hodiny jsme v minus pěti stupních chodili po městě, po lese, hledali stanoviště s úkoly, hádankami, aktivitami.”

Foto: archív Zuzany Kabelkové

Spíš vám senzačně navoskuji lyže, než upeču vánočku, takže mě kvasnice určitě stresovat nebudou. Na stole mi ale nebude chybět iPad, abychom si mohli skypnout s rodinou, protože letos svátky trávíme každý jinde

Úspěšná Popelka

I na tradiční pohádky ovšem, jak dodává, ve Švédsku dojde: „Dvacátého čtvrtého běží od časného rána v televizi disneyovky. Nejpopulárnější jsou Kalle Anka (Kačer Donald), Mickey, Sněhurka. A věděla jste, že se i naše Popelka ve Skandinávii proslavila?” ptá se mě. Odpovídám, že jsem věděla o úspěchu ve Finsku, ale že tato skromná česká holka dobyla celý sever, mi uniklo...

Paní Zuzana ovšem ve své funkci bojuje za to, aby Češi nebyli vnímáni jen „přes tu Popelku”. Šanci na úspěch prý má. Švédové jsou totiž - ač se o nich říkává, že nemají smysl pro humor - velmi zábavní: „Připadají mi hraví, teatrální, se smyslem pro nadsázku, čehož využívají právě na Silvestra při šarádách, improvizovaných divadlech, soutěžích. Loni kolega připravil rogaining. Jeho cílem bylo posbírat v omezeném čase co nejvíce kontrol. Jedna byla na dně krytého plaveckého bazénu.” A co jí v prosinci ve Stockholmu z domoviny naopak chybí?

„Tradice sv. Mikuláše, Švédi nic takového neslaví. Žádný Mikuláš s čertem a andělem nechodí od domu k domu. Také jsem nepřijala Santu. Trpělivě vysvětluji, jak to máme, my Češi, s Ježíškem,” uzavírá.

Tomáš Nídr (37) - Peru: Štědrý večer v dýmu petard
Foto: archív Tomáše Nídra

Tomáš Nídr s rodinou

Svou životní lásku našel rodák ze Slaného při cestách po světě. Až v Peru. Oženil se tam s Claudií, stali se rodiči Sofie. A právě pro ni se v těchto dnech snaží připravit ty nejkrásnější Vánoce, do nichž vpašovat české tradice je leckdy vážně těžké.

Jen si přečtěte jeho vyprávění: Udeří půlnoc a v ulicích Limy se na půl hodiny rozpoutá peklo explozí dělobuchů a dýmu petard. Silvestr jako kdekoliv jinde na světě? Nikoli. Oslavuje se den Kristova narození.

Pro peruánské Vánoce rozhodně neplatí ustálené české sousloví svátky klidu a míru. „Žádné velebné mrtvolno známé z naší kotliny, kdy se po obědě zavřou všechny obchody a po ulicích se trousí jen slavnostně oblečení lidé, kteří míří se svíčkami na hroby zesnulých příbuzných nebo na návštěvu blízkých. V Limě se 24. prosinec až do vypuknutí pyrotechnických radovánek téměř neliší od jiných dnů. V dopravě vládne hlučný chaos, obchůdky jsou otevřené do noci, ulice nejsou svátečně nazdobené a uklizené. A domovy už vůbec ne. Ani televize pořád dokola nehlásá, že by lidé na sebe měli být hodní.”

Foto: archív Tomáše Nídra

Výzdoba prezidentského paláce v Limě je skromnější

Kostely jedou nonstop

Pravda, kostely v zemi, která patří podle počtu věřících k nejkatoličtějším v Latinské Americe, jedou nonstop, ač jsou si všichni vědomi, že půlnoční mše má největší váhu. Nicméně v tu dobu je podle amerického vzoru čas na porcování krocana a následné rozdávání dárků.

„Můj pokus posunout tabuli hojnosti na dřívější hodinu, aby si děti mohly nové hračky užít bez zívání a protírání ospalých očí, je rezolutně zamítnut.

Dobrá, jsem v Peru přiženěný přistěhovalec a nikdo se mě neprosí, abych měnil zakořeněné národní zvyky, takže bez velkého odporu kapituluji. Byť mi pak dost vadí, že k slavnostní půlnoční modlitbě a večeři, přes které nejel vlak, se - aniž by to někdo řešil - nestihne dostavit švagr, který se na poslední chvíli musí nutně osprchovat.”

Ve srovnání s našimi končinami Peruánci Vánoce odbývají. „Napravuji to alespoň s nejužší rodinou. Připravujeme vanilkové rohlíčky, linecká kolečka a další cukroví na český způsob a k tomu vyhrávají koledy typu Štědrej večer nastal.”

Postavíme betlém a samozřejmě nazdobíme stromek. Je umělý, protože v pouštní zemi se řezané smrčky či jedličky nevyskytují, stejně tak se nedá sehnat jmelí k zavěšení na strop. Nevynecháme však českou obsesi ve sledování pohádek a najdeme si aspoň jednu na YouTube. Naposledy to byl film S čerty nejsou žerty, který se sice protáhl o pravidelné zastavování kvůli překladu, ale manželce se moc líbil.

Foto: archív Tomáše Nídra

Vánoční strom na Plaze de Armas

Éterický Ježíšek? Smůla!

A ano, dokonce sebe i choť nutím do většího úklidu, byť jsem jako dítě předsváteční šúrování nesnášel. Na Štědrý den si při vědomí až půlnoční večeře dáme k velmi pozdnímu obědu řízek a bramborový salát, ve kterém ale chybí petržel a celer, protože v Peru tuto kořenovou zeleninu nelze sehnat.

Zaimprovizovat lze i s tradiční polévkou a místo nedostatkového kapra vzít zavděk mořskou rybou zvanou bonito.

„Co mi ale na druhé straně planety jako otci nyní třiapůlleté dcerky z českých zvyků chybí zdaleka nejvíce, je ježíškovská lež. Tím, jak se dostaly dárky pod stromeček, se peruánské děti na rozdíl od svých vrstevníků od Řípu vůbec nemusejí trápit.”

Foto: archív Tomáše Nídra

Žena Claudia a dcera Sofia.

Na pobřeží Pacifiku sice nadílku teoreticky také nosí Ježíšek (Bebé Jesús), ale z této funkce ho dávno na besídkách vyštípal hmatatelnější Santa Claus. I tento dovoz americké kultury by byl snesitelnější než nudná přízemnost, jež se děje v běžných rodinách. Tam její jednotliví členové bez maskování dohazují dárky pod stromeček ještě v průběhu večeře, takže o jejich nadpřirozeném zjevení nemůžete přesvědčit ani batole.

Ostatně kdyby umělo číst, mohlo by na balíčku na předtištěné visačce vedle svého jména uvidět také identitu toho, kdo ho obdaroval. V takových podmínkách éterický Ježíšek na český způsob nemá šanci.

Peruánský vánoční krocan
1 krocan, sůl, 4 limetky, 2 lžíce namačkaného česneku, 2 lžíce ají panca (v českých podmínkách nahradit nepálivou paprikou), 1 lžička pepře, 1 lžička kmínu, 2 lžíce octa, 1 lžička sójové omáčky, pisco (podle chuti, v českých podmínkách nahradit jiným dostupným destilátem), kostka másla
Krocan se vloží na půl hodiny do nádoby s vodou se třemi rozpuštěnými lžícemi soli. Po vyjmutí se zakape limetkovou šťávou, umístí na pekáč. Mezitím se připraví směs česneku, ají panca, pepře, kmínu, dvou lžiček soli, octa a sójové omáčky. Tou se krocan potře zvenku i zevnitř. Injekční stříkačkou se do něj na různých místech vpraví pisco či jiná pálenka (čím více, tím lépe), protože maso pak není vysušené. Následně se nechá tři hodiny odležet. Před vložením do trouby se krocan obloží kousky másla. Peče se za podlévání do zlatova.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám