Tradice vyšlehání pomlázkou

Pomlázkové právo, právo šlehání, začínalo pro mládence o půlnoci z neděle na Velikonoční pondělí. Šleháním se předávala mladost a svěžest obsažená ve vrbových proutcích. Nejdříve se ve vsi chodilo k té nejkrásnější dívce, pokud k dívce nikdo nedorazil, bylo to vnímáno jako velká ostuda.

Dívky na oplátku vázaly chlapcům na pomlázku stuhy, každá barva měla svou symboliku. Rudá znamenala náklonnost a lásku, modrá naději, žlutá odmítnutí a zelená oblibu. Počet stuh na pomlázce také poměrně jednoznačně ukazoval, jak moc je koledník úspěšný a kolik stavení navštívil.

Hospodář též vyšlehal čeládku, aby nebyla líná, krávu, aby se brzy otelila, i ovocné stromy, aby se probudily ze zimního spánku. Vdané ženy zas dostaly pomlázkou, aby nebyly drzé.

Inspirace v zahraničí

Ve Francii každý rok na Velikonoce děti hledají cukrátka a čokoládové výrobky po zahradě nebo v domě, jelikož věří, že jim je tam schoval bílý zajíček. Pro dítě, které sladkost najde první, si připravte speciální odměnu.

Dospělí si pak mohou po vzoru Chorvatů přiťukávat vejcem, přičemž ten, kterému zůstane skořápka celá, vyhrává.

Velmi hravou tradici drží i v Německu, kde se lidé snaží vejcem přehodit střechu svého domu, někdo z rodiny jej na druhé straně chytá. Tato tradice má údajně ochránit stavení před bleskem.

V duchu pivních tradic

Málokdo dnes ví, že i pivo bylo součástí dávných velikonočních tradic. „Vypráví se tradice, že poté, co augustiniánům povolil vaření piva samotný Otec vlasti Karel IV., vyslali do Itálie posla, aby získali povolení i ve Vatikánu. Nejvyšší představený řádu augustiniánů v Itálii byl chutí a silou piva, které na cestě do Itálie kvasilo několik týdnů, nejprve zaskočen, ale nakonec mnichům jeho pravidelnou konzumaci v období půstů nejen povolil, ale dokonce nařídil,“ připomíná počátky vaření velikonočního piva v českých klášterech Juan Provecho, představený augustiniánů z pražské Malé Strany.

Nejdříve si pivo vychutnávali jen mniši, později se však dostalo i k ostatním Pražanům. Augustiniáni tuto tradici udržovali až do roku 1950.

Na tradici se navázalo i v 17. století, kdy si nefiltrované, tehdy spodně kvašené pivo vařili mniši z řádu svatého Františka z Pauly, aby jim v období šestitýdenního půstu mezi Popeleční středou a Velikonocemi dodávalo potřebnou energii.

Dodnes některé pivovary vaří speciální velikonoční piva. Plzeňský Prazdroj uvařil speciální nefiltrovanou Zlatou 13 značky Master, Pivovar Litovel zelený speciál Litovel Patrik.

Tipy, jak pohostit koledníky

Vyskoč, děvče, na lavici, přišli na tě koledníci! To je část koledy, kterou už v dnešní době o Velikonočním pondělí zaslechne málokdo. Obvyklá, notoricky známá říkanka totiž začíná slovy „Hody, hody, doprovody“ a koledníci se v ní dožadují malovaných, nebo alespoň bílých vajíček.

Dnešní podoba Velikonoc, zvláště na českých vsích a ve městech, však znamená i nutnost koledníky pohostit. Máme pro vás několik tipů, jak potěšit návštěvy s pomlázkou, i jak si zpříjemnit čekání na ně.

Velikonoce

Velikonoční pomlázka plná cukrovinek

FOTO: Archív firem

K pomlázce jako takové patří i sklenka tvrdého alkoholu. Ta čeká podle výzkumu agentury NMS až na dvě třetiny českých koledníků.