Na počátku jejího příběhu byla oční infekce, a to hned pár dnů po narození. Ač sourozenci byli zdraví, malá Clarion pátý den po porodu začala naříkat a během několika hodin se jí utvořila v pravém očním víčku boule a začal zpod něho vytékat hnis. Chovatelka Timotea Dekanová ani na chvíli neváhala a s fenkou vyrazila ke zvěrolékařce. Jenže nesprávná diagnóza a neúčinná léčba se pro Clarion staly osudnými.

Fenka doma dál naříkala, a když její panička zjistila, že zánět se dostal i do druhého oka, vyhledala jinou zvěrolékařku, oftalmoložku doktorku Lenskou. Ta už následky mylné léčby nemohla napravit.

„Šlo o infekční onemocnění související s otevíráním oční štěrbiny. Po několikatýdenní intenzívní léčbě se podařilo zachránit jen zbytkové matné vidění asi do dvou metrů na jedno oko. Druhé se muselo odstranit,“ vysvětluje chovatelka. Štěně jí však natolik přirostlo k srdci, že se rozhodla udělat vše, aby i takto handicapovanému zvířeti umožnila pokud možno plnohodnotný život.

Žádná pohovka

Paní Timotea už měla se psy dost zkušeností, proto věděla, že i domácí mazlíčkové dokážou bojovat s nepřízní osudu, stejně jako zvířata v přírodě. Proto nechtěla nechat Clarion jen přežívat v klidu a pohodě na válendě a občas ji vyvést na procházku. Život psovité šelmy se vyznačuje pohybem, řešením situací při lovu, překonáváním nástrah, nepříznivého počasí a také péčí o potomstvo. A podobných situací se mělo dostat i Clarion.

Jako správný domácí mazlíček umí různé veselé triky.

Jako správný domácí mazlíček umí různé veselé triky.

FOTO: Josef Růžička, Právo

Protože pes hodnotí své okolí převážně prostřednictvím pachových vjemů, založila na tom svůj terapeutický záměr. Chtěla se věnovat stopařskému výcviku. „Jenže fenka byla i přes svůj handicap tak temperamentní, že několikrát narazila v plné rychlosti do stromu i do zdi. Aby se ještě nezmrzačila, musela jsem začít s výcvikem poslušnosti. Tím si za mého doprovodu mohla rozšiřovat zkušenosti umožňující reagovat na běžné životní situace,“ shrnuje chovatelka první výcvikové kroky.

K mistrovským výšinám

Poslušnost si Clarion osvojila velmi rychle, a když její úroveň oceňovali i zkušení kynologové, začala paní Dekanová uvažovat také o složení zkoušek. Chtěla si ověřit, co vše lze s takto postiženým psem dokázat. Navíc se fenka postupně zdokonalovala i při vypracování stále starších stop, takže přibyly úvahy nejen o stopařských zkouškách, ale také o soutěžích.

Clarion se ve svých pěti letech dostala přes zkoušky a nižší soutěže až na stopařské mistrovství republiky Tartu, kde se o nejvyšší mety ucházejí profesionální a sportovní kynologové. A byla důstojným soupeřem, když skončila uprostřed dvacetičlenného startovního pole.

„Výsledku si cením, ale mojí hlavní snahou bylo umožnit Clarion něco, co byla schopná dělat a co ji bavilo. Za dobu, kterou jsem jí věnovala, bych vycvičila tři zdravé psy,“ konstatuje chovatelka. A protože onemocnění očí bylo infekční, a ne dědičné, Clarion se nakonec v souladu s chovným řádem stala i chovnou fenkou. Paní Timotea Dekanová se tak může těšit nejen z plnohodnotného života handicapované fenky, ale i z jejích zdravých a výcvikově úspěšných potomků.