Jennifer Love Hewittová: Italské geny v sobě nezapřu

„Už dlouho chci dítě, ale chyběl mi k tomu ten druhý. Přišel, jak se říká, pět minut před dvanáctou,“ směje se rozzářená Jennifer. Budoucím šťastným otcem je Brian Hallisay, její o rok starší kolega z komediálního seriálu Láska bolí. „Jennifer jsem ještě neviděl jinak než s úsměvem na tváři, je velice příjemné stvoření, které snad ani nezná stres. Jako matka určitě bude v naprosté pohodě,“ míní Brian o své čtyřiatřicetileté snoubence.

Podobně znají Jennifer jak ostatní kolegové, tak její fanoušci, kteří si ji už léta zvykli vídat nejdříve v reklamách, později v rolích teenagerů v mládežnických seriálech a komediích. Probojovala se do nich díky popularitě, kterou získala už jako devítiletá v Texaském tanečním týmu. Na tu dobu ráda vzpomíná dodnes. „Měla jsem výbornou průpravu, od pěti let jsem totiž chodila na step, jazz a balet, tak mě do týmu vzali bez váhání. Pro takovou holku z malého města v Texasu to bylo něco neskutečného. Díky souboru jsem se dostala v devíti letech do Evropy, procestovali jsme i kus velké Rusi,“ říká s úsměvem.

„V té době to bylo pro mé vrstevníky něco jako cesta na Mars, obdivovali mě. Když jsem se v deseti poprvé objevila v reklamě na televizní obrazovce, měla jsem pocit, že mě zná už celá Amerika.“ Trvalo ale ještě pár let, než se pocit stal skutečností. Jennifer si Hollywood všiml až v malé roli sestry Margaret v komedii Sestra v akci 2: Znovu v černém hábitu, kterou jí dal v roce 1993 newyorský režisér Bill Duke. „Bylo mi tehdy čtrnáct, do smrti mu za ni budu vděčná. Hned po ní jsem totiž zakotvila v seriálu Správná pětka, kde jsem se propracovala až k hlavní roli, pak už to u filmu byla brnkačka,“ chlubí se.

Jennifer ale velké cíle neměla, stačily jí menší vedlejší role, nikdy, jak přiznává, se pro svou kariéru nepřetrhla. „Nejsem zrovna člověk, který se ráno probudí a hned po snídani odkvačí na pět hodin do práce, to jistě není můj šálek čaje. Nezapomínejte, že jsem z Texasu, kde život plyne daleko pomaleji než na pobřežích, natož pak ve městech, jako je New York či Los Angeles. Ráda klábosím s přáteli, jinak to moc neřeším, což je vidět i na mé produkci,“ přiznává bez mučení herečka, v jejíž kariéře nejsou filmy s velkým F.

Naposledy se o jejím komediálním umění psalo v souvislosti s podařenou komedií Před svatbou ne! (2001), kde si zahrála vedle dvou es – Sigourney Weaverové a Gena Hackmana.

„Při této komedii jsem se docela vyřádila. Tak dlouho jsem hrála hodný, nevinný holky, že bylo asi i pro diváky těžké představit si mě v roli sexy podvodnice, která se vydává za umělkyni. Ale bylo na čase trochu tento image poopravit,“ směje se herečka, která mohla poprvé prodat ve filmu svá velká ňadra, na která je patřičně pyšná. Časopisu Playboy řekla, že jsou tím nejlevnějším a zároveň nejexkluzivnějším doplňkem i pro ten nejdražší kostým.

Ve filmu má v roli Page velice blízko ke své matce v podání Sigourney. A jak to bylo se vztahem k její vlastní matce Patricii? „Byly jsme si hodně blízké, navíc jsem jí hodně podobná, její italské geny v sobě jistě nezapřu. Táta od nás odešel, když jsem byla miminko, a ona nás se starším bráchou vychovala úplně sama. Nikdy jsme se ale nehádaly jako my dvě se Sigourney na plátně. Role byla přesto velmi dojemná, proto jsem si ji chtěla zahrát. Mámě se to tenkrát moc líbilo. Jsem ráda, že film viděla. Dnes už nežije, vloni zemřela na rakovinu,“ dodává se smutkem v hlase.

Na otázku, co pro ni znamená úspěch, odtuší: „Moje oblíbená herečka Jamie Lee Curtisová jednou pronesla něco pro mě velice důležitého. Pamatuji si to přesně dodnes. Řekla: Skutečně úspěšní jste teprve tehdy, když se po dvaceti letech podíváte do zrcadla a uvidíte tam stejného člověka jako před těmi lety, kdy jste začínali. Vzala jsem si to jako životní motto,“ končí moudrá Jennifer Love Hewittová.