Nejprve jsem s vyškolenými zdravotními sestrami vyplnil dotazník, z kterého jsem se dozvěděl, s jakými zdravotními potížemi ji není vhodné podstoupit (viz sloupek vpravo). Pak jsem se převlékl do bavlněných trenek a trika bez rukávu. Na hlavě jsem měl čelenku, na rukou rukavice a na nohou ponožky, aby mi nenamrzly uši a prsty. Na ústa jsem si musel vzít roušku zachycující vlhkost z vydechovaného vzduchu.

Do komory jsem sestupoval po schodišti zalitém suchou mlhou spolu s kolegou. Zmizeli jsme v tom „mléku“ až po hlavu. Trochu studilo. Chvilku jsme čekali před skleněnými dveřmi malé místnosti obložené dřevem. To proto, aby se organismus lépe adaptoval na změnu teploty a nebyl vystavený náhlému nárazu.

Pod dohledem počítače a speciálně vyškolené sestry

Když nám sestra dala pokyn, vešli jsme do malé místnosti. Nebylo v ní moc místa, ale dalo se tu chodit dokola, abychom se zahřáli. Měli jsme v ní vydržet dvě až tři minuty. Kolega zvládl bez problémů tři, tak jako většina lidí, já pouze minutu. Pak se do mě dala zima a začal jsem se třást. Vyšel jsem nahoru, trochu si zacvičil, zahřál se a potom jsem v místnosti strávil druhou minutu.

Schodiště, které vedlo dolů do polária, bylo zalité suchou mlhou. Trochu studila.

Schodiště, které vedlo dolů do polária, bylo zalité suchou mlhou. Trochu studila.

FOTO: Petr Veselý, Právo

Později mě napadlo, v čem zřejmě spočíval můj problém. Byl jsem unavený a nevyspalý. Člověk pak reaguje na chlad mnohem citlivěji, než když je odpočatý.
Zdravotní sestra, která seděla u počítače, sledovala náš pobyt v poláriu. Computer ji přesně ukazoval všechny potřebné hodnoty. A viděla na nás ze shora, skrz okno. Z komory jsme mohli kdykoliv odejít. Lidem, kteří nemají moc v lásce uzavřené prostory, pomáhá tento fakt lépe zvládat kryoterapii. Podobně jako skleněné dveře.

Saunování naruby

Celotělová terapie chladem je takové saunování naruby. V sauně se člověk rozehřeje, pak organismus prudce zchladí a jde do odpočívárny, aby se ochlazené partie opět prokrvily. V poláriu to funguje naopak.

Nejprve si tělesnou schránku prudce ochladíte, ale jen na povrchu. Potom si v tělocvičně nebo ve fitku 20 minut zacvičíte, případně se svižně projdete po běžícím pásu. Aby se kůže i podkoží znovu prohřály a případně se rozcvičily bolavé svaly i klouby.

„Velký tepelný kontrast utlumí vnímání bolesti a místní prokrvení se zlepší až čtyřnásobně,“ řekl mi primář MUDr. Jiří Leisser, ředitel léčebně rehabilitační péče v Lázních Teplice nad Bečvou, kde kryoterapii využívají. „Podrážděním receptorů, které vnímají chlad, se reflexně uvolní svalové napětí a zároveň se pozitivně stimuluje imunitní systém našeho těla.“

Kdy pomáhá

Díky těmto a dalším efektům je možné použít kryoterapii jako doplněk rehabilitační léčby řady nemocí.

Například: revmatologických (revmatu, revmatoidní artritidy, Bechtěrevovy choroby atd.), neurologických (roztroušené sklerózy, Parkinsonovy choroby aj.), ortopedických (rekonvalescence po operaci kloubů, výhřezech plotének na páteři apod.), plicních (astma, bronchitida atd.), kožních (lupénky, psoriatické artritidy, podobně jako celulitidy), také přináší efekty při léčbě poúrazových stavů nebo problémů, které vyvolalo přetížení při sportu a tréninku.

Odborná literatura uvádí, že terapie chladem pozitivně ovlivňuje chuť na sex. Zřejmě půjde hlavně o případy, kdy ji snižuje psychické napětí a malá schopnost se uvolnit nebo relaxovat.

„Nejrůznější příznivé efekty na zdraví se obvykle dostavují při čtvrtém až pátém pobytu v kryoterapeutické komoře, optimální kúra by jich měla zahrnovat aspoň deset,“ vysvětluje MUDr. Leisser.

Zdravotníci využívají i jiné metody kryoterapie. Lokálně působící, třeba na různá poranění, otoky, záněty nebo bolestivé stavy. Nebo v chirurgii, kdy pomocí mražení odstraňují bradavice a jiné problematické útvary na pokožce.