Vánočka totiž tvarem připomínala Ježíška v povijanu, proto nesměla ve štědrovečerním menu chybět. Navíc se věřilo, že její křížové pletení ochrání lidi u stolu před zlými silami.

Houska i vrkoč

Ne vždy však měla vánočka podobu velké pletené housky. Třeba ve východních Čechách ji zastupoval tzv. vrkoč, pletený věnec z kynutého těsta, se zapíchnutými hůlkami plnými kousků ovoce, ořechů a cukroví.

Vánočky často tvořily i součást vánoční nadílky. Hlavně v chudých horských oblastech to byl dárek vítaný, neboť bílé pečivo, kde se nešetřilo tukem, kvalitní moukou, rozinkami a ořechy, se zde peklo jen vzácně. V hodně nemajetných domácnostech se vánočka dokonce připravovala z těsta bramborového.

Při pečení vánočky se vyplatí nespěchat a opravdu dodržet dobu kynutí těsta.

Při pečení vánočky se vyplatí nespěchat a opravdu dodržet dobu kynutí těsta.

FOTO: fotobanka Profimedia

S ovocnou odvárkou

Na štědrovečerním stole mělo být nejméně sedm jídel. Poslední se jedla právě vánočka. Kynuté těsto totiž zvětšuje objem, proto se stalo v lidových představách prostředníkem k rozhojnění majetku.

Navíc se podávala s tzv. odvárkou, hustou omáčkou z rozvařených hrušek, švestek, povidel, medu, zahuštěnou perníkem a bohatě futrovanou ořechy a rozinkami. Tedy připravenou z potravin, o nichž se věřilo, že mohou zajistit dostatek v domě. Hospodyně ji vařily už pár dní předem, aby se do Štědrého večera dobře proležela.

Mocná magická síla

K vánočce patřily i další magické zvyky. První hotovou měl dostat hospodář, aby se mu urodilo hojně obilí. Do těsta se také zapékala mince, a kdo ji našel, měl jistotu, že bude zdravý a šťastný po celý další rok. Na chudších stolech zastoupily penízek šípek nebo česnek. Zato připálená, sražená či natržená vánočka věštila do příštích časů velkou smůlu.

Význam některých tradic při pečení vánočky nám dnes už zůstává utajen. Při jejím zadělávání i pletení se muselo mlčet. U kynutí zase děti nesměly skákat, naopak hospodyně měla ve stejnou chvíli vyskakovat co nejvýš. Kulinářské cesty našich předků byly prostě občas nevyzpytatelné.

Vánoční štědrovka
Ingredience: 500 g polohrubé mouky, 40 g droždí, 50 g moučkového cukru, špetka soli, 2 vejce, 125 ml vlažného mléka, strouhaná citrónová kůra, 50 g másla, 50 g kandovaného ovoce, 50 g sekaných mandlí, 50 g sekaných oříšků, 1 žloutek, lžíce medu
Vánočka
Postup:
Mléko promícháme s droždím, polovinou cukru i mouky a připravíme kvásek, který necháme vzejít v teple. Ke kvásku přidáme kromě oříšků a kandovaného ovoce ostatní suroviny a vypracujeme těsto, jež dáme na 40 minut kynout na teplé místo. Pak vmícháme oříšky a kousky kandovaného ovoce. Z těsta upleteme vánočku, spodní část ze čtyř, střed ze tří, vršek ze dvou pramenů, zpevníme ji špejlemi a dáme ještě kynout. Vánočku potřeme žloutkem i medem a 40 minut pečeme při 180 °C. Pak ji znovu potřeme, posypeme praženými sekanými oříšky i mandlemi a ještě 10-15 minut dopékáme.
Tip: Špejle (6 kusů) pícháme napříč do kříže a vytáhneme je až po upečení a vychladnutí štědrovky.
Dnešní recept na vánočku připravila cukrářka Věra Slezáková ze školicího střediska Škola chuti v Tursku. Foto: František Petrák, Právo