Tým doktora Bruchella sledoval kariéru a soukromí třiceti tisíc Evropanů. Ze studie vyplynulo, že průměrný muž zaměstnaný na plný úvazek stráví týdně prací 55 hodin. V Británii to znamená 3,6 hodiny týdně strávených dojížděním a osm hodin domácími pracemi jako vařením, uklízením a péčí o děti.

Ve srovnání s tím však průměrná žena v Evropské unii zaměstnaná na plný pracovní poměr odvede týdně 68 hodin práce. U britských žen to je prý 40 hodin v kanceláři, 3,3 hodiny dojížděním a 23 hodin týdně domácími pracemi.

Když se ženy po dětech vrátí do práce, jsou daleko za manželi

Ženy zaměstnané na částečný úvazek pak týdně odvedou 57 hodin práce, tedy stále více než muži zaměstnaní na plný úvazek. Placená práce těmto ženám zabere týdně v průměru 21,3 hodiny, dojíždění 2,4 hodiny a domácí práce 32,7 hodiny.

To, že ženy čeká doma ještě tolik „neplacené“ práce, prý způsobuje, že se nemohou věnovat svému zaměstnání tak, jak se to třeba od top manažerů očekává.

„Pracovní životní styl většiny lidí v Evropě se stále zdá být určován především pohlavím. Mnoho žen cítí, že nemá možnost výběru. Mají děti s partnerem a musí omezovat v období raného věku svých dětí pracovní dobu, a když se chtějí vrátit do práce a znovu získat kariérní renomé, jsou již daleko za svými manželi,“ tvrdí ve zprávě ke své studii Burchell.