Hlavní obsah

Pocit, že nejvíce vody ve sluneční soustavě je na Zemi, je podle astrobiologů klamný. Jedna ze základních podmínek života se hojně vyskytuje na malých tělesech, jako jsou planetky a asteroidy. Vědci podle stanice MSNBC odhadují, že je jí tam asi 40krát více než na Zemi. To zvyšuje šance, že poměrně blízko Zemi existuje primitivní mimozemský život.

Život na Zemi může pocházet z planetky Ceres

Podle Joopa Houtkoopera z Giessenské univerzity dokonce život na Zemi možná pochází z trpasličí planety Ceres. Svou teorii představil na konferenci Mezinárodní společnosti pro studium počátků života v italské Florencii.

Ceres je nejmenší planetka sluneční soustavy, která leží v pásu asteroidů. Ještě v době svého objevená v roce 1801 byla zařazena mezi planety, ale s novou metodologií je řazena mezi trpasličí planety.

„Napadlo mě to, když jsem se dozvěděl, že na většině přirozených satelitů v naší soustavě existuje voda, značné množství a snad i v kapalném stavu,“ řekl kořenech své teorie Houtkooper, citovaný agenturou AP. Hodně ledových těles ve sluneční soustavě má pevná jádra tvořená kovy a horninami, proto je podle vědce možné, že na nich existují i hydrotermální průduchy, které jsou ideální pro vznik života.

Kdysi na počátku existence sluneční soustavy prošly její součásti obdobím těžkého bombardování. Pokud na Zemi vznikl život již předtím, byl podle Houkoopera docela určitě zlikvidován a šanci k nové evoluci dostal nejspíš až poté, co uvnitř soustavy opět zavládlo klidnější období.

Ceres skrývá tajemství

Na Ceresu je zajímavé to, že období těžkého bombardování přečkal bez šrámu. V opačném případě by totiž při větší srážce s jiným tělesem přišel o svou ledovou krustu. Planetka totiž nemá dostatečnou gravitaci aby zásoby vody udržela, což se stalo asteroidu Vesta, na jehož povrchu je obrovský kráter, ale žádná voda.

:. Řez planetkou Ceres

Houtkooper se proto domnívá, že na Ceresu se mohla uchovat nejen voda, ale v něm i primitivní formy života, který začal vznikat se sluneční soustavou. Život na Zemi nemohl období bombardování přečkat. Mohl však být přesazen z Ceresu. Vědec si představuje, že zárodky života mohl vyrazit nějaký menší objekt - třeba kometa, který ho pak přenesla na Zemi. Ceres díky malým gravitačním silám by takové těleso nepohltil jako větší planety.

Houtkooper tvrdí, že život by mohl být na Ceresu i nyní - primitivní na hydrogen-peroxidové bázi, schopný přečkat nízké teploty. I vědec sám přiznává, že k ověření jeho teorie chybí fakta, a tak jde spíše o sci-fi. Nicméně fantazie s prvky reality, protože její autor porovnával a hodnotil možnosti dalších těles, která mají na svém povrchu led a možná i vodu a primitivní život. Ceres mu při porovnávání možných trajektorií vyšel jako největší favorit.

Ceres

Trpasličí planetka Ceres je s průměrem 975 km největším objektem obíhajícím mezi drahami Marsu a Jupiteru. Svoji hmotností představuje asi 30 procent hmotnosti všech malých těles ve vnitřní části sluneční soustavy. Voda na tvoří asi 17 až 27 procent hmotnosti planetky, což přestavuje v průměru asi 2 × 108 km3 vody, tedy přibližně pětkrát více, než je celkové množství vody na zemském povrchu.

Více informací o Cersu by měla přinést sonda Dawn, kterou NASA vypustila v roce 2007. Ta se však k planetce dostane až v roce 2015.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků