Článek
Základna v Manasu u Biškeku zajišťuje tankovací servis pro třetinu leteckých sil USA operujících v Afghánistánu. Za její využívání platí USA Kyrgyzstánu 63 miliónů dolarů ročně (1,2 miliardy korun), dalších 57 milionů uvolnily Spojené státy na modernizaci místního letiště a 50 miliónů na podporu boje s pašeráky drog.
Význam základny stoupl po roce 2005, kdy byla uzavřena jiná vojenská základna USA v sousedním Uzbekistánu. Vzrůstá i kvůli tomu že od loňska Pákistán občas uzavírá na protest přechody do Afghánistánu a blokuje tudy dodávky.
Oslavy deseti let existence základny Manas
Další osud základny v Manasu je ale nejistý. Nový kyrgyzský prezident Almazbek Atambajev nedávno prohlásil, že po chystaném odchodu Američanů z Afghánistánu, který je naplánován do konce roku 2014, už Kyrgyzstán nebude Pentagonu základnu pronajímat.
Oslavy deseti let existence základny Manas
Na zrušení základny tlačí i Moskva, která má nedaleko Manasu svou vlastní vojenskou základnu. Na letecké základně Kant, která leží asi čtvrt hodiny jízdy autem od Manasu, je asi 500 ruských vojáků, kteří obsluhují stíhačky Su-27 a Su-25, transportní letouny Il-76 a vrtulníky Mi-8, ale i české cvičné letouny L-39. Rusko za Kant ročně platí 4,5 miliónu dolarů (88 milionů korun).
Doplňování paliva letounu, který přepravuje americké vojáky z Kyrgyzstánu do USA
Osud cizích vojenských základen byl na pořadu úterního moskevského summitu Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), vojenské bezpečnostní struktury v postsovětském prostoru. Moskva na zasedání prosadila zásadu, že zřizování jakýchkoli cizích základen v zemích ODKB, mezi nimiž je i Kyrgyzstán, budou napříště muset odsouhlasit všechny členské země. Osud Manasu tak v budoucnu může být vystaven ruskému právu veta.
Oslavy deseti let existence základny Manas