Hlavní obsah

VIDEO: Sonda Phoenix přistála na Marsu, poslala první záběry

– PASADENA • Aktualizováno

Americká sonda Phoenix v noci na pondělí dosedla na povrch Marsu. Oznámila to americká Národní agentura pro letectví a vesmír (NASA). Úkolem mise je po tři měsíce analyzovat složení povrchu Rudé planety, zejména pátrat po vodě po povrchem a také hledat případné stopy života poblíž severního pólu planety. Z Phoenixu už na Zem dorazily první fotografie.

Článek

Přistání se celý tým velmi obával, poslední okamžiky označil za "sedm minut hrůzy“. Podle NASA byla jen padesátiprocentní šance, že se přistání zdaří. U několika sond mířících na Mars se to nepovedlo.

"Bylo to lepší, než jsem si dokázali představit, uvedl ředitel projektu Barry Goldstein.

Phoenix dorazil na Mars po 296 dnech cesty. Je první sondou, která bude na Marsu zkoumat arktické pláně. Jejím hlavním úkolem je geologický průzkum oblasti, kde se předpokládá, že se pod povrchem nachází led.

"Nebudeme schopni odpovědět na konečnou otázku, zda je život na Marsu," sdělil vědec Peter Smith z arizonské university. "Uděláme jen další důležitý krok. Zjistíme, jestli led provázejí stopy organických sloučenin.“

:. Jeden z prvních snímků povrchu Marsu, který pořídila sonda Phoenix. foto: NASA

:. Zástupci mise Phoenix Mars Lander Peter Smith z University of Arizona (vlevo) Barry Goldstein z NASA nešetří úsměvy poté, co sonda bezpečně přistála poblíž severního pólu Marsu.foto: Reuters/Fred Prouser

Sonda o hmotnosti 350 kg vysoká přes dva metry je vybavena sedmi vědeckými přístroji, které budou odebírat a analyzovat horninu a uskutečňovat meteorologická měření v okolí místa přistání. Povrch bude pozorovat třemi kamerami. Na rozdíl od vozítek Spirit a Opportunity, která již čtyři roky brázdí povrch planety, se nemá Phoenix po povrchu Marsu přemísťovat.

:. Sonda přistála v severní části planety 422 miliónů mil od Země.foto: NASA

Činnost sondy ukončí nedostatek slunečního svitu

První dny bude sonda sbírat vzorky, následovat budou už jen meteorologická měření. Činnost Phoenixu je plánována na 90 dní, sonda by ale mohla pracovat i 140 až 150 solů (marsovských dní). Vše závisí na dodávkách energie, kterou zajišťuje dvojice slunečních panelů netypického vějířovitého tvaru s rozpětím více než 5,5 metru. Na panelech se bude postupně usazovat prach a také délka slunečního svitu bude klesat. Phoenix proto bude mít dostatek energie maximálně do října.

Na palubě přistávacího modulu je ale kromě pracovních přístrojů umístěno také DVD z křemenných skel jako vzkaz případným mimozemským civilizacím nebo mnohem pozdějším lidským generacím návštěvníků planety. Na disku jsou literární díla se vztahem k Marsu - například Válka světů od H. G. Wellse a rovněž jména více než 250 000 lidí, kteří se zaregistrovali na stránkách projektu.

MARS

Čtvrtá planeta sluneční soustavy pojmenovaná po římském bohu války.

  • Průměr na rovníku : 6 805 km (zhruba polovina Země)
  • Plocha povrchu: 1,448×108 km2 (zhruba čtvrtina Země)
  • Hmotnost: 6,4185×1023 (zhruba desetina Země)
  • Den na Marsu (Sol): 24 hodin, 39 minut a 35,244 sekund
  • Průměrná teplota na povrchu: -56 °C
  • Přirozené satelity: 2 (Phobos a Deimos)
  • Atmosféra: oxid uhličitý (95,32 %), dusík (2,7 %), argon (1,6 %), kyslík (0,13 %), oxid uhelnatý (0,07 %) a vodní páry (0,03 %) 

:. Ilustrace přistání sondy Phoenix na Marsufoto: Reuters

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám