Hlavní obsah
Ruský prezident Vladimir Putin Foto: Shamil Zhumatov, Reuters

Rusům se stýská po sovětském režimu, ten dnešní je nezajímá

Rusům se nostalgicky stýská po sovětském režimu z přelomu 70. a 80. let, protože byl prý „blízký lidu”, na rozdíl od nynější „zkorumpované moci”. Vyplývá to z průzkumu nezávislého střediska Levada. Sovětský režim z let stagnace dnešní Rusové nejčastěji hodnotili jako „blízký lidu” (29 procent dotázaných), „silný a pevný” (25 procent) a spravedlivý (22 procent).

Ruský prezident Vladimir Putin Foto: Shamil Zhumatov, Reuters
Rusům se stýská po sovětském režimu, ten dnešní je nezajímá

Nynější režim naopak charakterizovali jako zkorumpovaný (41 procent), vzdálený a cizí lidem (31 procent), byrokratický (24 procent) a krátkozraký (19 procent). Za spravedlivý, blízký lidem a respektovaný označilo nynější režim jen osm procent dotázaných.

"Vysoká obliba a podpora prezidenta (Vladimira Putina) vytváří dojem o naprosté jednomyslnosti a spokojenosti obyvatelstva s činností mocenských struktur," upozornili sociologové z Levady podle serveru Newsru.com. Kromě Putina ale lidé žádnému jinému politikovi nevěří.

V průzkumu, který je součástí dlouholetého projektu Levady "obyčejný člověk", vedeného již od roku 1989, si dotázaní mohli vybírat z velkého množství vyjádření na adresu zkoumaného objektu, aby bylo možné odhalit skryté názory a současně se vyvarovat snah vyjádřit se stejně jako pomyslná většina.

Nejkritičtější jsou vzdělaní lidé v Moskvě

Nejhorší hodnocení sklízel nynější režim v letech 2011 až 2013. Anexe Krymu a konfrontace se Západem sice výrazně zvýšila respekt k současné moci, ale i tak nekompenzovala převládající negativní hodnocení.

Nejkritičtější k nynějšímu režimu jsou nejvzdělanější a nejbohatší dotázaní – Moskvané a lidé ve věku od 25 do 50 let. Venkované, senioři, nejméně vzdělaní a nejchudší si naopak nejvíce idealizují sovětský režim.

Nezájem o zemi

Více než čtyři pětiny Rusů si podle průzkumu myslí, že obyčejní lidé nemohou ovlivnit rozhodování úřadů, a více než tři pětiny jsou smířeny s tím, že tyto poměry nezmění ani ve volbách. Důsledkem je podle sociologů odvrácení se od politiky, nezájem o věci veřejné a odmítání odpovědnosti za vývoj v zemi.

Zhruba dvě pětiny se zájmem sledují politické dění, aniž by se do něj sami zapojovali. Většina tvrdila, že je jim politika lhostejná, nestarají se o ni, nelíbí se jim a považují ji za špinavost, na kterou nemají čas.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků