Hlavní obsah
Barmskou vůdkyni Aun Schan Su Ťij zadržela armáda. Foto: Pool, Reuters

Převrat v Barmě: Armáda zadržela politiky včetně Su Ťij a chopila se moci

Barmská armáda vyhlásila v zemi výjimečný stav poté, co zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a některé další politiky. Vedení Barmy se ujal vrchní velitel armády Min Aun Hlain a výjimečný stav byl vyhlášen na rok, uvedly světové agentury. Armáda své kroky zdůvodnila podvody při loňských listopadových volbách, v nichž vyhrála vládní strana nositelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij.

Barmskou vůdkyni Aun Schan Su Ťij zadržela armáda. Foto: Pool, Reuters
Převrat v Barmě: Armáda zadržela politiky včetně Su Ťij a chopila se moci

Už minulý týden se objevily spekulace, že armáda chystá převzetí moci. Ta ale ještě v sobotu odmítla, že by plánovala převrat.

Mluvčí vládní strany Národní liga pro demokracii (NLD), kterou vede někdejší disidentka Su Ťij, v noci na pondělí agentuře Reuters řekl, že Su Ťij, prezident Win Myin a další přední činitelé byli zadrženi v časných ranních hodinách místního času a že očekává i své zatčení. Vyzval obyvatele země, aby nejednali unáhleně a konali v souladu se zákonem. Poté se ho už nepodařilo kontaktovat.

Foto: Mapy.cz

Na ulicích barmské metropole Neipyijta i největšího města země Rangúnu jsou vojáci, uvedla BBC s odvoláním na svého zpravodaje. Poté začaly přicházet zprávy, že v obou městech je přerušeno telefonní a internetové spojení.

V listopadových volbách získala většinu v barmském parlamentu stejně jako v roce 2015 strana NLD. Největším soupeřem jí opět byla Strana svazové soudržnosti a rozvoje, kterou založili bývalí vojáci a představitelé vojenské junty, jež vládla Barmě pět desítek let. Podle armády ale hlasování doprovázely rozsáhlé podvody, a vojáci proto žádali revizi volebních výsledků. Volební komise pochybení odmítla.

Parlamentní volby se neuskutečnily v některých částech země, z nichž mnohé obývají etnické menšiny, protože k tomu podle vlády nebyla vhodná bezpečnostní situace. Za toto rozhodnutí si vláda vysloužila kritiku z domova i ze zahraničí. Znemožněno hlasovat měla i většina příslušníků muslimského etnika Rohingů, které převážně buddhistická Barma označuje za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, upírá jim občanství a základní lidská práva.

Kvůli tažení armády v roce 2017 po útocích rohingských ozbrojenců na policejní stanoviště uprchlo z Barmy přes 700 000 příslušníků této menšiny. OSN označila razie proti Rohingům za etnickou čistku. Kvůli tomu, že masakrům Rohingů nezabránila, čelila kritice i Su Ťij, která je od roku 2016 de facto šéfkou vlády.

V zemi, která má na 55 milionů obyvatel, má ale stále velkou moc armáda, která mimo jiné jmenuje čtvrtinu členů parlamentu a může blokovat změny ústavy.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků