Článek
Pákistánský premiér Júsuf Ráza Gílání řekl, že diskriminace jen jedné z jihoasijských nukleárních velmocí by měla být odstraněna. „Pákistán má teď také právo žádat o jadernou dohodu s Amerikou,“ řekl.
Washington už nicméně naznačil, že dohodě nakloněn není. Částečně také kvůli pákistánskému vědci Abdulu Kadíru Khanovi, který se v roce 2004 přiznal, že předával tajné informace Lybii, Íránu a Severní Koreji, i když letos přiznání stáhl.
Pákistánská média spekulují, že by se Islámábád mohl obrátit na Čínu, aby mu pomohla s vývojem technologií.
Dohoda USA s Indií umožní americkým společnostem po 34 letech zákazu vyvážet do Indie nukleární technologie a materiál, přestože Dillí není signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Schválení dokumentu umožnilo zářijové zrušení světového zákazu jaderného obchodu s Indií. Kritikové varují, že dohoda by mohla region zavléct do nových závodů v jaderném zbrojení.
Indie provedla svůj první jaderný test v roce 1974. Země v současnosti disponuje 22 nukleárními reaktory a vzhledem k rostoucí poptávce po energii potřebuje další. Pákistán svůj jaderný program vyvinul, aby čelil údajné indické hrozbě. Jadernými velmocemi se oba státy staly v roce 1998.
Evropská unie chce také svůj díl
Také Evropská unie stojí o spolupráci s Indií v jaderné oblasti. Francie podepsala s Indií dohodu o civilní jaderné spolupráci v úterý. Na jejím základě mají francouzské firmy během příštích patnácti let dodat Indii reaktory a jaderné materiály za dvacet miliard eur (téměř půl biliónu korun).
Též pondělní summit EU-Indie potvrdil, že obě strany chtějí spolupracovat v jaderné oblasti. Indové přitom zamítli požadavek Evropy, aby za základ spolupráce byla prohlášena smlouva o nešíření jaderných zbraní.
Indie odmítá k dohodě přistoupit, protože omezuje právo vlastnit jaderné zbraně jen na stálé členy Rady bezpečnosti OSN. To staví Dillí do nevýhodného postavení vůči jaderné mocnosti Číně, která je na rozdíl od Indů členem RB OSN.