Hlavní obsah
Vrchní velitel barmských ozbrojených sil Min Aung Hlaing. Foto: Ann Wang, Reuters

OSN vyzvala ke stíhání vedení barmské armády kvůli genocidě Rohingů

Vrchní velitel barmské armády a dalších pět generálů by mělo být vyšetřováno a stíháno za genocidu muslimských Rohingů, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Ve své pondělní zprávě to uvedli vyšetřovatelé OSN, podle kterých armáda vyháněla, vraždila a znásilňovala Rohingy. Kritizuje však i podíl civilní vlády.

Vrchní velitel barmských ozbrojených sil Min Aung Hlaing. Foto: Ann Wang, Reuters
OSN vyzvala ke stíhání vedení barmské armády kvůli genocidě Rohingů

Zpráva doporučuje, aby se se zásah proti Rohingům předal Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu, nebo se ustavil nový tribunál jen pro tento případ.

„Nejvyšší generálové Barmy, včetně vrchního velitele Min Aun Hlaina, musejí být vyšetřováni a stíháni za genocidu v Arakanském státě na severu země, jakož i za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny v Arakanském, Kačjinském a Šanském státě,“ uvedli u příležitosti zveřejnění své zprávy vyšetřovatelé OSN.

„Vojenské potřeby by nikdy neměly oprávnit nevybírané zabíjení, hromadné znásilňování žen, napadání dětí a vypalování celých vesnic. Taktika (ozbrojených sil) Tatmadaw je neustále a hrubě neadekvátní vzhledem k aktuálním bezpečnostním hrozbám, zejména v Arakanském státu, ale také na severu Barmy,“ uvedla zpráva.

Armáda zásah označila za operaci proti teroristům. Na konci srpna tvrdě odpověděla na sérii koordinovaných útoků na policejní stanice, které si vyžádaly několik desítek obětí. [celá zpráva]

Od té doby z Barmy do sousedního Bangladéše uprchlo před násilím asi 700 000 Rohingů, kteří tam nyní žijí v uprchlických táborech. [celá zpráva]

Kritika vlády a Su Ťij

OSN však ve zprávě kritizuje i vládu vedenou nositelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Ta podle nich nepoužila své pozice de facto předsedkyně vlády ani své morální autority, aby zastavila nebo předešla dění v Arakanském státě. Civilní vláda tak prý „přispěla ke zvěrstvům svými akcemi i opominutími“.

Vyšetřovatelé OSN připustili, že civilní úřady měly jen malou možnost kontrolovat akce barmské armády a že „nic nenasvědčuje tomu, že se přímo podílely na plánování či realizaci bezpečnostních operací“. Vláda však podle vyšetřovatelů ničila dokumenty svědčící o násilnostech na Rohinzích a umožňovala šíření nenávistných projevů.

Barmské úřady Rohingy neuznávají jako etnikum, označení Rohingové odmítají, je podle nich uměle vytvořené a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše, kteří přišli do země za koloniální nadvlády Britů. Spor se vyhrotil na konci druhé světové války, kdy část Barmánců vítala Japonce a spolupracovala s nimi. Brity podporovali právě obyvatelé Arakanského státu. Ti pak po válce stanuli v čele Barmy.

Barmě nyní vládne dlouho potlačovaná Su Ťijina Národní liga pro demokracii. Ústava přetrvávající z dob junty nicméně brání někdejší disidentce stát se prezidentkou.
Rada bezpečnosti OSN už dřív opakovaně vyzvala Barmu, aby zastavila vojenské operace proti Rohingům, její iniciativy ale brzdí Čína, která má v RB OSN právo veta a která je spojencem Barmy.

Barma obvinění odmítá

Su Ťijina vláda odmítá většinu obvinění z násilností, která byla vznesena uprchlíky vůči bezpečnostním složkám. Mluvčí prezidentské kanceláře Zaw Htay řekl v srpnu CNN: „Nejsou žádné důkazy, že se barmští vojáci dopustili jakéhokoli porušení lidských práv, když v roce 2017 odpovídali na teroristické útoky Arakanské rohinžské armády spásy.“

Dodal, že země ustavila nezávislou vyšetřovací komisi, která prozkoumá každé obvinění. Vláda také postavila tranzitní centra pro návrat Rohingů z Bangladéše, který nápor uprchlíků nezvládá. Ti se však vracet nechtějí, podle organizací pro lidská práva není situace v Barmě pro Rohingy bezpečná. [celá zpráva]

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků