Článek
Při středečních střetech byla také řada lidí zraněna poté, co policie a polovojenské jednotky nasadily proti tisícovkám demonstrantů slzný plyn.
Napětí v Keni neopadá ani po úterní volbě opozičního kandidáta Kennetha Marendeho do funkce předsedy parlamentu během vůbec prvního zasedání od kontroverzních voleb. V těch byl v prezidentské funkci potvrzen Mwai Kibaki. Opozice výsledek ale neuznala s tím, že druhá strana podváděla. To samé tvrdili Kibakiho stoupenci.
Mwai Kibaki foto: Reuters/Mike Hutchings
Při násilných protestech, které následovaly, zemřelo po celé zemi 600 lidí a další tisíce opustily domovy. Obě strany se přitom obviňovaly z etnických čistek. Kibaki patří ke kmeni Kikuju, Odinga k Luům.
Raila Odingafoto: ČTK/AP
Výsledky voleb zpochybnili i mezinárodní pozorovatelé.
V Keni žije kolem 40 kmenů či etnických skupin Asi 36 miliónů obyvatel Keni je rozděleno přibližně do 40 kmenů či etnických skupin, jejichž příslušníci sdílejí podobné kulturní tradice, ale i zhruba stejné ekonomické postavení a stejný jazyk. K nejpočetnějším skupinám patří Kikujové (22 procent), Luhjové (14 procent), Luové (13 procent), Kalendžinové (12 procent) a Kambové (11 procent). Dosavadní keňský prezident Mwai Kibaki, jehož zvolení ve volbách 27. prosince 2007 vyvolalo v zemi vlnu násilí, patří k nejpočetnějšímu a nejbohatšímu kmeni Kikujů, jehož příslušníci žijí převážně v centrální části země. Opoziční kandidát Raila Odinga patří k Luům, kteří pocházejí hlavně ze západní části země v oblasti Viktoriina jezera u hranic s Ugandou. Odinga si vytvořil image kandidáta chudých vrstev a své bašty má také v chudinských čtvrtích metropole Nairobi. Od vyhlášení nezávislosti Keni v roce 1963 keňští politikové často zabírali a přerozdělovali půdu mezi členy svých kmenů či mezi své stoupence, což se neobešlo bez krvavých násilností. Při dosud nejhorších útocích, které se většinou odehrávají souběžně s volbami, bylo v letech 1992-93 zabito 1500 lidí a dalších 300 000 bylo nuceno opustit své domovy. V roce 1998 si kmenové nepokoje vyžádaly asi 200 obětí. V neklidné Africe se ale Keňa jinak těší pověsti klidné země a nemalá část jejích zisků plyne z turistického ruchu.
