Hlavní obsah
Bakterie antraxu Foto: Profimedia.cz

Dvanáctiletý chlapec zemřel na Sibiři na antrax

Na Jamalském poloostrově na severozápadní Sibiři zemřel v sobotu dvanáctiletý chlapec na sněť slezinnou neboli antrax. Podlehl epidemii této nemoci, která se v oblasti rozšířila mezi pastevci sobů.

Bakterie antraxu Foto: Profimedia.cz
Dvanáctiletý chlapec zemřel na Sibiři na antrax

Nakaženo je osm desítek lidí, z toho 40 dětí. Pravděpodobně se nakazili, když pozřeli maso z nakažených zvířat, uvedl server Independent.

Chlapec měl vzácnou a nebezpečnou formu střevní formu antraxu. Zemřel doma. Podle britského serveru Mirror snědli on a jeho babička maso z nakaženého soba. Babička zemřela v pátek, příčina její smrti však stále není potvrzena.

Podle některých zdrojů mohou být původním zdrojem nákazy dávno mrtvá těla z jednoho ze hřbitovů. Na Sibiři se kvůli trvale zmrzlé půdě těla nepohřbívají hluboko do země, umisťují se pouze do dřevěných rakví. Kvůli nezvykle vysokým teplotám až kolem 35 stupňů, které nyní v oblasti panují, ostatky rozmrzly a je možné, že bakterie v nich přežila. Spory antraxu se tak mohly uvolnit a dostat do ovzduší.

Hřbitov se nachází asi 25 kilometrů od ohniska nákazy. V oblasti se nemoc naposledy objevila před 75 lety. Úřady podle britského serveru Mirror pracují s verzí, že spory se rozšířily z mrtvých zvířat nebo právě ze hřbitova, kde byly pohřbeny oběti nákazy z roku 1941.

Antrax

Antrax se zkráceně říká nemoci s názvem sněť slezinná. Způsobuje ji bakterie Bacillus anthracis, která vytváří velmi odolné spory, a slovo antrax je proto v dnešní době téměř synonymem pro biologickou zbraň.

Bakterií se primárně nakazí býložravci, lidé jsou proti ní odolnější.

Nemoc může mít u člověka tři formy – kožní, plicní či střevní. Kožní forma je nejčastější. Na těle se tvoří vředy. Nemoc se snadno léčí antibiotiky, s touto formou si tělo často poradí samo i bez léčby. Pokud se neléčí, umírá asi 20 procent pacientů.

Druhá forma je plicní, vytvoří se, pokud člověk bakterii vdechne, což je asi v pěti procentech případů. Tato forma je velmi nebezpečná, protože probíhá jako chřipka, a pokud se nerozpozná, člověk velmi rychle umírá.

Výskyt střevní formy je mizivý. Člověk se nakazí při pozření bakterie. Úmrtnost je v tomto případě asi polovina případů, pokud se včas nenasadí léčba antibiotiky.

V českých zemích byl poslední případ onemocnění zaznamenaný v roce 1985. Ojediněle se vyskytuje v Asii či Africe.

Na místě pracují hygienici, specialisté na infekční nemoci a veterináři. Zaměřují se i na šíření bakterie mezi soby, kterých už na nemoc pošlo 2400.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků