Hlavní obsah

Další ostré střety v Hongkongu. Podle úřadů demonstranti porušovali koronavirová pravidla

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Hongkong

Hongkongská policie zadržela při nedělních demonstracích za demokracii 230 lidí, uvedla v pondělí agentura Reuters s odvoláním na oznámení místních úřadů. Zraněno bylo 18 osob. Protestní akce namířené proti vládě hongkongské správkyně Carrie Lamové a proti centrální vládě v Pekingu začaly v nákupních centrech, odkud se ve večerních hodinách přenesly do ulic, připomíná AFP.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMEN TÁŘE: Protesty v Hongkongu začaly v nákupních centrech Video: Reuters

 
Článek

Proti demonstrantům zasáhly stovky pořádkových policistů, kteří se snažili davy rozehnat. Na některých místech použili policisté pepřový sprej.

Úřady uvedly, že protestní akce byly nepovolené a demonstranti porušili opatření zavedené proti šíření koronaviru, které zakazuje shromažďování více než osmi osob. Podle policie se někteří protestující také dopustili napadení policejního činitele, odmítali prokázat svou identitu a jeden z demonstrantů měl u sebe údajně materiál pro výrobu Molotovova koktejlu.

K zatýkání policisté údajně přistoupili po opakovaných varováních. Demonstranti podle policie kromě jiného blokovali ulice a na některých místech zakládali ohně.

Obnovené protesty 

Opatření přijatá v Hongkongu, stejně jako v dalších zemích světa, ve snaze zastavit postup nemoci covid-19, hongkongské protivládní protesty v posledních týdnech utlumila. Nedávné zatčení některých významných demokratických aktivistů a nové obavy z posilování nadvlády Pekingu nad Hongkongem ale hnutí za demokracii po opadnutí vlny nákazy oživily.

V Hongkongu prodlužují omezení, i když se počty nově nakažených blíží nule

Koronavirus

V Hongkongu se podle agentury Reuters chystají nové rozsáhlé demonstrace. Jedna z nich je plánována na 1. července, což je výročí předání Hongkongu zpět Číně. Aktivisté chtějí dosáhnout dvoumilionové účasti.

Protesty začaly loni v červnu původně proti návrhu zákona, který měl umožňovat vydávání lidí podezřelých z trestných činů do pevninské Číny. Postupně ale účastníci požadavky rozšířili na obecnější demokratické reformy, včetně svobodných voleb. Demonstranti požadují rovněž nezávislé vyšetření policejní brutality při dřívějších protestech a beztrestnost pro více než 7000 zadržených.

Lamová chce změnit způsob výuky historie

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová, která byla dosazena Pekingem, uvedla, že se zaměří na způsob výuky v Hongkongu. Vyučování kulturních souvislostí podle ní přispělo k podnícení protestů, uvedla agentura AFP. „Způsob výuky v hodinách humanitní výuky určitě upřesníme do konce tohoto roku,” řekla Lamová v rozhovoru , který v pondělí uveřejnil pročínský list Ta-kung pao.

Výuka kulturních souvislostí byla zavedená jako nový předmět na hongkongských školách v roce 2009 a od té doby je trnem v oku čínských médií a pekingských politických představitelů, kteří se zasazují o vlastenečtější výuku.

Bývalá britská kolonie Hongkong se vrátila pod čínskou správu v roce 1997. V současné době je Hongkong spravován podle principu jedna země, dva systémy, což má zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady. Kritici ale tvrdí, že Peking tyto svobody postupně omezuje.

Foto: Tyrone Siu, Reuters

Zásah hongkongské policie v nákupním středisku

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám