Hlavní obsah

Dalajláma obvinil Čínu ze zabíjení Tibeťanů

PAŘÍŽ

Tibetský duchovní vůdce dalajláma obvinil čínskou armádu z nepřiměřených represí proti demonstrantům v Tibetu. V rozhovoru pro francouzský deník Le Monde uvedl, že má nepotvrzené informace o 140 osobách, které čínští vojáci zabili 18. srpna při protivládních protestech ve východní části Tibetu.

Článek

"Podle věrohodných svědků bylo od březnových nepokojů zabito 400 lidí jen v oblasti metropole Lhasy. Když vezmete v potaz celý Tibet, obětí bude určitě ještě mnohem více," řekl dalajláma, z jehož rozhovoru citovala agentura Reuters. Jeho slova o zesílení represivních opatření Číny potvrdila při pondělních protestech také skupina aktivistů bojujících za práva Tibetu.

Čína si za násilné potlačení březnových nepokojů v Tibetu vysloužila kritiku ze všech koutů světa. "Od té doby bylo zatčeno deset tisíc lidí. Nevíme, kde jsou zadržováni," uvedl dalajlama. Režim v Pekingu obviňuje z podněcování protestů právě jeho.

Dalajláma projevil v rozhovoru také obavu z rostoucího počtu vojenských táborů v Tibetu, které by podle něho mohly znamenat, že Čína hodlá udržet tuto oblast dlouhodobě a násilím.

Dalajláma

Dalajláma je titul nejvyššího představeného tibetské buddhistické školy Gelugpa, již založil učenec Congkhapa. Dalajláma je nejen náboženským, ale i politickým vůdcem Tibeťanů a tibetští buddhisté ho považují za vtělený projev bódhisattvy Avalókitéšvary.

Současný dalajláma je v pořadí čtrnáctým, jeho občanské jméno je Tändzin Gjamccho. Dalajlámou byl prohlášen v roce 1935 ve svých čtyřech letech. Od roku 1959 žije v Indii, kam uprchl před Číňany, kteří o osm let dříve Tibet vojensky obsadili.

Vzhledem k pokračující snaze Pekingu omezit vliv tradic a Tibet počínštit je ohrožen případný následovník dalajlámy. Když dalajláma v roce 1995 jmenoval jedenáctým pančenlámou (druhý nejvyšší duchovní) šestiletého Genduna Nyjmu, chlapec i s rodinou krátce nato zmizel a nikdo o něm už neslyšel. Čínské úřady záhy místo něj jmenovaly Gyaltsena Norbu.

Tibet pod nadvládou Číny Čínská armáda obsadila Tibet, který považuje za historickou součást svého území, v roce 1951. Tibetští aktivisté obviňují Peking z potlačování tradiční kultury v provincii a usilují o samostatnost Tibetu nebo přinejmenším o jeho výraznou autonomii v rámci Číny. Po povstání z roku 1959, které Čína potlačila, ze země do Indie odešel tibetský duchovní vůdce dalajláma. Na 80 000 Tibeťanů ho následovalo.

Reklama

Související témata:

Související články

Čína přiznala střelbu do Tibeťanů

Čínská vláda pokračuje v tvrdém postupu vůči Tibeťanům. Ve čtvrtek poprvé přiznala i střelbu do demonstrantů. Kulky zranily čtyři lidi. Čína též oznámila,...

Výběr článků

Načítám