Hlavní obsah

Čínská námořní síla roste, Peking spustil na vodu druhou letadlovou loď

Čína ve středu při slavnostní ceremonii spustila na vodu svou druhou letadlovou loď. Na rozdíl od první Liao-ning ji sama celou postavila. Loď byla spuštěna na vodu v době zvýšeného napětí na Korejském poloostrově a během trvajícího sporu o ostrovy v Jihočínském moři, na které si Peking klade nároky.

Čínská námořní síla roste, Peking spustil na vodu druhou letadlovou loď

Loď, která podle některých zdrojů ponese jméno provincie Šan-tung, byla postavena v přístavu Ta-lien na severovýchodě země. Jedná se o první letadlovou loď navrženou a stavěnou přímo v Číně. Její stavba začala v roce 2014, předloni Čína potvrdila její existenci. Spuštěna na vodu byla po nedělních oslavách 68. výročí založení čínského námořnictva. Do výzbroje by měla být zařazena v roce 2020.

Druhá čínská letadlová loď Šan-tung

Foto: China Stringer Network, Reuters

Svou první letadlovou loď Liao-ning zařadila čínská armáda do aktivní služby v září 2012 a loni v listopadu ji označila za bojeschopnou. Toto 300 metrů dlouhé plavidlo získala úpravou staré sovětské letadlové lodi Varjag, zakoupené v roce 1998 od Ukrajiny bez motorů, navigace a zbrojního vybavení.

Druhá čínská letadlová loď Šan-tung

Foto: China Stringer Network, Reuters

V první polovině ledna se Liao-ning zúčastnil vojenského cvičení v Jihočínském moři. Peking si klade nároky na 90 procent rozlohy Jihočínského moře a na sporných útesech tam buduje umělé ostrovy. Expanzivní politika Číny, která se kvůli ní dostala do sporu se svými sousedy, zneklidnila i USA. Jihočínským mořem vedou významné námořní trasy, je bohaté na ryby a pravděpodobně se pod jeho dnem skrývají naleziště ropy a plynu.

Cestou zpět do vlasti Liao-ning proplul Tchajwanským průlivem, jenž od sebe odděluje pevninskou Čínu a ostrov Tchaj-wan, který Peking považuje za svou odštěpeneckou provincii a kterému v případě vyhlášení nezávislosti hrozí vojenským útokem.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků