Hlavní obsah
Nejčastější bylo uštknutí zmijí útočnou (Bitis arietans). Foto: Profimedia.cz

Čech léčil v Jižním Súdánu děti uštknuté hady. Těžce se určovalo, jaký had útočil

Loni působil v Agoku v Jižním Súdánu český anesteziolog Dušan Mach, který tam byl na misi s Lékaři bez hranic. Musel se tam zabývat i léčením dětí, které uštkli jedovatí hadi. Bylo to o to komplikovanější, že už se přestalo vyrábět polyvalentní sérum účinné proti jedu deseti různých hadů.

Nejčastější bylo uštknutí zmijí útočnou (Bitis arietans). Foto: Profimedia.cz
Čech léčil v Jižním Súdánu děti uštknuté hady. Těžce se určovalo, jaký had útočil

„Loňských šest týdnů v Jižním Súdánu byla má první zkušenost s medicínou v subsaharské Africe, zkušenost krásná, ale současně tvrdá a náročná. Byl to první kontakt s celou škálou tropických onemocnění, podvýživou, oběťmi uštknutí jedovatými hady,“ uvedl Mach.

„V Agoku, kde jsem působil, je hodně hadů, především zmije útočná, mamba černá a stromová mamba zelená,“ pravil Mach. Všichni tito hadi jsou jedovatí a uštknutými jsou často děti. „Děti si hrají v trávě,“ vysvětlil lékař, proč k tomu dochází.

Když řekl, že to byl návrat ke kořenům medicíny, nepřeháněl. Nejprve bylo totiž nutné určit, jaký had dítě uštkl: „Ukazovali jsme jim obrázky s nejčastějšími hady, ale děti často nebyly schopné ukázat, který to byl.“

Anesteziolog Dušan Mach při operaci v Jižním Súdánu

Foto: Lékaři bez hranic/Archiv Dušana Macha

Pak museli použít jiný způsob – určení podle toho, jak se účinky jedu projevovaly na uštknutém. „Měřil se obvod končetiny. Pokud otekla, bylo jasné, že jde o cytotoxický jed, kdy hrozí, že oteklá končetina se musí amputovat. Také jsme odebrali krev. Pokud se po půl hodině nesrazila, šlo o hematotoxický jed, u kterého hrozí, že člověk začne krvácet ze všech otvorů.“

Nejsnáze se poznával neurotoxin, který vede k postupnému ochrnutí, a smrt nastává udušením. Pak se nasadilo příslušné sérum.

Takto složitý postup se musel volit, protože firma Sanofi Pasteur přestala vyráběl sérum FAV-Afrique účinné proti deseti různým hadím jedům od zmijovitých i korálovcovitých hadů, ke kterým patří i mamby. Zatímco u mamb převažují neurotoxiny, doplněné o enzymy rozkládající červené krvinky a antikoaguliny snižující srážlivost krve, u zmije útočné převažují hemoragické a cytotoxické enzymy.

Mamba černá (Dendroaspis polylepis)

Foto: Profimedia.cz

„Firma oznámila, že ukončí výrobu séra v roce 2013, ale rozhodla se k tomu už v roce 2010. Uvedla, že nemá dost lukrativních trhů,“ uvedl Mach.

Anesteziolog Dušan Mach s jedním z dětských pacientů v Jižním Súdánu

Foto: Lékaři bez hranic/Archiv Dušana Macha

Jedno z posledních balení vydal český lékárník Stanislav Havlíček, který také působil v Jižním Súdánu: „Poslední vakcínu FAV-Afrique jsme na moji misi použili před půlnocí 31. prosince 2016 a s velkou pravděpodobností to bylo její poslední užití vůbec. Pacient dostal dvě ampule kombinovaného séra proti deseti hadím jedům a 2. ledna mohl odejít domů. Pro dalšího pacienta o den později už jsme vybírali vhodnější ze dvou náhradních možností. Každá je proti třem hadím jedům, dohromady proti pěti. A protože pacient neví, jaký had jej uštkl, musíme několik hodin pozorovat, jak se jeho otrava vyvíjí. I tento pacient měl štěstí a uzdravil se. Jenže se léčil víc než týden.“

Nebezpečná zmije útočná (Bitis arietans)

Foto: Profimedia.cz

Lékaři bez hranic se proto snaží přesvědčit firmu Sanofi Pasteur, aby umožnila sérum vyrábět jiné firmě, uvedl ředitel české kanceláře Pavel Gruber. Na planetě ročně umírá na uštknutí hady 125 tisíc lidí a 500 tisíc má trvalé následky, uvedli Lékaři bez hranic.

Světová zdravotnická organizace (WHO) se proto loni rozhodla zařadit uštknutí hadem na seznam opomíjených tropických nemocí (NTD). Ze všech dalších přehlížených nemocí má nejvíce obětí.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků