Hlavní obsah

Atentátník u pákistánské Červené mešity zabil 13 lidí

Situace okolo radikální pákistánské Červené mešity, kterou nedávno musela dobýt armáda, se v pátek vyhrotila. Studenti islámu ji obsadili, aby zabránili novému duchovnímu v nástupu do funkce. K večeru vybuchla v blízkosti mešity bomba, kterou odpálil sebevražedný atentátník a zabil 13 lidí.

Atentátník u pákistánské Červené mešity zabil 13 lidí

Polovina obětí jsou policisté. Dalších asi 50 osob bylo zraněno. Cílem atentátu byla údajně policejní hlídka. K explozi došlo v hotelu u tržiště vzdáleném asi 500 metrů od chrámového komplexu.

Protest radikálních studnetů islámu

Poté, co radikální studenti islámu v pátek opět okupovali mešitu, aby zabránili vstupu nového duchovního, kterého dosadila vláda, použila policie proti nim slzný plyn, protože studenti se nerozešli . K budově přijely obrněné transportéry.

Studenti, kteří obsadili mešitu, ji natřeli na krvavě rudo. Z oken vyvěsili černou vlajku se zkříženými meči jako symbol džihádu. Kritizovali současného prezidenta Parvítze Mušarafa, který nařídil před dvěma týdny útok na mešitu, při němž zahynul zástupce jejího představeného a sto lidí.

Studenti požadují, aby v čele mešity stanul opět odvolaný a zadržovaný Abdul Azíz, který je spjat s militantním afghánským hnutím Tálibán.  "Mušaraf je pes. Je horší než pes. Měl by odstoupit," skandovali

"Abdul Azíz je duchovní vůdce mešity. Krev mučeníků přinese plody. Tento boj skončí islámskou revolucí. Mušaraf je vrah ústavy, je vrahem mužských i ženský studentů. Celý svět ho uvidí viset," uvedl mluvčí koalice islámských stran.

Spor o Červenou mešitu

Červenou mešitu musela v první polovině měsíce dobýt armáda, když ji obsadili radikální studenti a odmítali se vzdát. [celá zpráva]

Červená mešita je baštou radikálů

Červená mešita je od osmdesátých let baštou islámských radikálů v Islámábádu. Založena byla v polovině minulého století. Radikalizovala se v osmdesátých letech, kdy byla jedním z center podporujících mudžáhídy bojující proti Sovětům v Afghánistánu. Podporovala i militantní hnutí Tálibán.

 

Vedení mešity se netajilo ani kontakty s Usámou bin Ládinem, které ale proběhly ještě před útoky z 11. září 2001. Podle některých informací představuje mešita spojení mezi radikály ve vládě a nezávislými radikálními kmeny při afghánských hranicích.

 

Mešita stála i za atentáty na současného prezidenta Parvíze Mušarafa. Její šéf Abdul Rašíd Ghazí byl v roce 2004 obviněn ze spiknutí s cílem zaútočit na prezidenta Parvíze Mušarafa a americké velvyslanectví. V roce 2005 byla mešita prohledána v souvislosti teroristickými útoky v Británii.

 

Mešita také stála za mohutnými protesty proti karikaturám Mohammeda z počátku roku 2006, které otiskl dánský list Jylland Posten. Snahou nejvyšších představitelů mešity bylo zavést v Pákistánu islámské právo šaría a militantní režim podobný Tálibánu. V březnu studenti mešity zadrželi tři pákistánské ženy, které údajně provozovaly prostituci. V červnu na měsíc zadrželi devět Číňanek, které údajně v zemi provozovaly prostituci a rozpoutaly protičínské nálady. Varovala také prodejny videokazet a DVD, aby nešířily západní filmy, jelikož jsou obscénní.

 

Proti mešitě dosud nikdo v Pákistánu tvrdě nezasáhl, protože měla vazby na tajné služby.

Při akci bylo zabito na sto lidí. Po dobytí mešity horské kmeny na severu země ukončily příměří a Pákistán zažil řadu atentátů, při nichž zemřelo na dvě stě lidí.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků