Výzkumníci po výbuchu sopky zkoumali satelitní snímky, aby vypočítali, jaké množství kamení a prachu se při explozi uvolnilo. Podle jejich zjištění ztratila sopka více než dvě třetiny své výšky a objemu, uvádí BBC.

Záběry z 23. prosince ukazují množství popela a vulkanického materiálu, který chrlí sopka Krakatoa.

Záběry z 23. prosince ukazují množství popela a vulkanického materiálu, který chrlí sopka Krakatoa.

FOTO: Nurul Hidayat, ČTK/AP

Většina této hmoty se mohla v jednom masivnějším sesuvu uvolnit do moře. Což by vysvětlovalo následné generování vln o výšce až pět metrů, které nedlouho po výbuchu zaplavily pobřeží Jávy a Sumatry a vyžádaly si stovky životů. [celá zpráva]

Erupce sopky Krakatoa

Erupce sopky Krakatoa

FOTO: Antara Foto, Reuters

Místní vulkanologický ústav podrobně zkoumal celou řadu snímků z několika různých satelitů. Z nich mimo jiné zjistil, že sopečný kužel, dříve dosahující výšky 340 metrů, má po výbuchu „pouhých” 110 metrů.

Porovnání snímků z 20. srpna 2018 (vlevo) a 24. prosince tohoto roku (vpravo) jasně ukazuje výraznou deformaci ostrova po výbuchu sopky.

Porovnání snímků z 20. srpna 2018 (vlevo) a 24. prosince tohoto roku (vpravo) jasně ukazuje výraznou deformaci ostrova po výbuchu sopky.

FOTO: Uncredited, ČTK/AP

Z hlediska objemu masiv přišel o 150-170 milionů krychlových metrů hmoty, na svém místě zůstalo 40-70 milionů metrů krychlových hmoty.

Pohled na sopku Krakatoa z lodě indonéského námořnictva, 28. prosinec 2018

Pohled na sopku Krakatoa z lodě indonéského námořnictva, 28. prosinec 2018

FOTO: Fauzy Chaniago, ČTK/AP

Zatím ale stále není jasné, kolik z této hmoty sopka ztratila v samotný den výbuchu a kolik ve dnech dalších.