Modrotisk se k dekoraci látek používá od 18. století, některé matrice na tisk v převážně rodinných dílnách jsou až 300 let staré a užívá je někde až sedmá generace tiskařů, zdůraznila pětice zemí ve své přihlášce.

Matricemi se na látku tiskne chemická směs, která později zabrání jejímu obarvení, takže vytištěné vzory zůstávají bílé.

Podle českého poradce UNESCO pro nemateriální dědictví Bohumila Straky takzvanou nadnárodní nominaci modrotisku označil mezivládní panel za excelentní. "Nominace měla nejen vynikající ocenění mezinárodní hodnotící komise, ale úspěch je o to větší, že nadnárodní společné nominace se podávají zřídka, protože je to komplikované a stojí to velké úsilí," uvedl Straka.

Pro Česko jde o šestou položku na světovém seznamu nehmotného kulturního dědictví. Naposledy byla v roce 2016 přijata společná nominace se Slovenskem na zápis loutkářství. Dále je na listině také sokolnictví, slovácký tanec verbuňk, masopustní obchůzky a masky na Hlinecku a jízdy králů na jihovýchodě České republiky.

Šanci mají také krkonošské vánoční ozdoby

Mezinárodní výbor UNESCO na nynějším zasedání rozhoduje také o výhradně českém zápisu tradiční krkonošské výroby vánočních ozdob ze skleněných perliček. Ty se už více než sto let vyrábějí v Poniklé na Semilsku. Tamní sklárna nabízí přes 20 tisíc vzorů ozdob z foukaných perel a trubiček, některé pocházejí až z počátku minulého století. Manufaktura, která zaměstnává padesátku lidí, funguje na stejném místě od roku 1902.

Seznam nehmotného dědictví zahrnuje více než čtyři stovky různých zvyků, tradic nebo kulturních událostí. Doplňuje tak známější soupis světového kulturního a přírodního dědictví o více než 1000 položkách, mezi nimiž jsou hory, jezera, národní parky, budova, ale i celá města.