Zpráva detailně popisuje „děsivé příklady krutosti vůči civilistům, jimž byly vyloupávány oči, podřezávána hrdla nebo byli kastrováni“.

Jeden ze svědků podle agentury AP vypověděl, že se vrátil domů poté, co se ukrýval před vojáky, načež zjistil, že jeho matce vyloupli oči kopími. Pokoušela se totiž zabránit tomu, aby její dceru znásilnilo sedmnáct vojáků, ale neuspěla. Otec rodiny byl sťat.

Jedna z žen vypověděla, že její dvanáctiletý syn musel znásilnit svou babičku, jinak by ho zabili. Dodala, že její muž byl vykastrován. Pětaosmdesátiletá žena pracovníkům OSN popsala, jak byla znásilněna několika vojáky a poté musela přihlížet, jak ti samí muži zabíjejí jejího muže a syna.

Jihosúdánský policista na hlídce v Jubě

Jihosúdánský policista na hlídce v Jubě

FOTO: Reuters

Těhotná žena u okresu Lainya zase viděla, že byli lidé podezřelí ze spolupráce s opozicí zadrženi, mučeni a sťati. Ona sama byla dál vězněna mezi rozkládajícími se těly. Jedno z nich patřilo jejímu muži.

Zpráva se skládá z celkem 230 materiálů poskládaných z výpovědí svědků.

Znásilňování mužů

Příslušník jedné z milicí popsal, jak jeho jednotka hromadně znásilnila muže a nechala ho mrtvého v buši.

„Sexuální násilí mezi muži je v Jižním Súdánu mnohem rozšířenější, než bylo dokumentováno,“ řekl předseda Komise pro lidská práva v Jižním Súdánu Yasmin Sook. „Vidíme jen špičku ledovce,“ upozornil

Kmenový konflikt

Podle komisaře OSN pro lidská práva v Jižním Súdánu Andrewa Claphama je v občanské válce v Súdánu „jasně patrná etnická perzekuce“. V zemi působí 40 milicí, které bojují mezi sebou.

Prezident Jižního Súdánu Salva Kiir (vpravo) a viceprezident Riek Machar (L) na archivním snímku z letošního dubna

Prezident Jižního Súdánu Salva Kiir (vpravo) a viceprezident Riek Machar na archivním snímku.

FOTO: Reuters

Konflikt vypukl v roce 2013, tedy dva roky po vyhlášení nezávislosti Jižního Súdánu, když prezident Salva Kiir, který je etnický Dinka, odvolal viceprezidenta Rieka Machara z kmene Nuerů.

Podezřelí jsou i guvernéři

Clapham dodal, že obvinění se týkají „většinou vládních sil, které by měly být stíhány za zločiny proti lidskosti“.

Nová zpráva představuje podle listu The Guardian velký posun, protože nepopisuje jen brutální zločiny, ale jmenuje i 40 jejich pachatelů, a to včetně tří guvernérů, „kteří mohou nést individuální zodpovědnost za válečné zločiny“.

Uprchlíci z Jižního Súdánu v táboře Kakuma severně od keňského Nairobi

Uprchlíci z Jižního Súdánu v táboře Kakuma severně od keňského Nairobi

FOTO: Thomas Mukoya, Reuters

Komise zprávu o krutostech v nejmladší zemi světa předložila před zasedáním Rady pro lidská práva OSN, které začíná v pondělí v Ženevě. Vyzvala zároveň, aby v následujících měsících vznikl soudní dvůr, který by se válečnými zločiny v Jižním Súdánu zabýval. Podílet by se na jeho vzniku měla Africká unie (AU).
Panují ale pochybnosti, že by jihosúdánská vláda takový soud vůbec kdy ustavila, protože mezi hlavními pachateli jsou její vojenští spojenci. Vláda pouze uvedla, že „vyšetří skutečnost“ protože „většinou jde o kopírované zprávy“.

Mluvčí jihosúdánského ministerstva zahraničních věcí Mawien Makol však řekl: „Vláda bude stíhat kohokoli, kdo je podezřelý z jakýchkoliv zločinů. Toto je zodpovědná vláda.“

Konflikt si vyžádal desítky tisíc mrtvých a zhruba čtyři milióny z celkových 13 miliónů obyvatel byly nuceny prchnout před násilím.