Článek
O sedmiprocentním zvýšení výdajů na obranu se v Číně již hovořilo, ale velmi neobvyklé bylo, když v neděli během zprávy ministerstva financí předložené na úvod výročního zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců nezazněla konkrétní suma. Bylo jen uvedeno, že na obranu půjde 1,3 procenta HDP.
Premiér Li Kche-čchiang ve svém proslovu k parlamentu slíbil hluboké reformy čínské armády: „Posílíme naši námořní a vzdušnou obranu i kontrolu hranic a zajistíme důležité operace spojené s bojem proti terorismu,” uvedl předseda vlády. Z výdajů navíc odsávají peníze výplaty výslužného, protože probíhá snižování stavu o 300 000 mužů, které oznámil prezident v roce 2015.
V minulosti přitom ministerstva financí a obrany ve zprávě konkrétní částku vždy uvedla. Skutečnost, že na rozdíl od předchozích let tentokrát Peking překvapivě nezveřejnil žádné podrobnosti o plánovaných výdajích na armádu, vyvolala pochyby a otázky ohledně transparentnosti čínských vojenských výdajů. Armáda sice chtěla nárůst o deset procent, jenomže čínská ekonomika zpomaluje, odhad růstu byl snížen na 6,5 procenta.
Nejvyšší vojenský rozpočet mají USA
Čína má po Spojených státech druhý největší obranný rozpočet; nyní už je mnohem vyšší než rozpočet Ruska, který v přepočtu dosahuje 1,5 biliónu korun. Stále je ale čínský vojenský rozpočet zhruba čtvrtinový v porovnání se Spojenými státy, jejichž armáda dostává 604,5 miliardy dolarů (15,4 biliónu Kč), což je je 3,3 procenta HDP, poznamenal londýnský ústav pro strategické studie IISS.
Podle některých pozorovatelů jsou čínské výdaje na armádu ve skutečnosti mnohem vyšší, než Peking udává, protože do oficiálních statistik nezahrnuje řadu položek jako například nákup armádního vybavení v zahraničí.
Posilování armády a stále přímější prosazování vlastních zájmů například v oblasti Jihočínského či Východočínského moře vzbuzuje u čínských sousedů obavy. Peking ale tvrdí, že jeho armáda slouží čistě k obranným účelům.