Ozbrojené síly v barmském státě Rakhine „zabíjejí muže, střílejí je, masakrují děti, znásilňují ženy, rabují a zapalují domy,“ řekl BBC John McKissick z organizace OSN pro uprchlíky UNHCR v bangladéšském městě Cox´s Bazar.

Bezpečnostní síly podle něj nutí lidi přecházet řeku a utíkat do sousedního Bangladéše.

Žena s dítětem v neoficiálním uprchlickém táboře Rohingů v Ledu

Žena s dítětem v neoficiálním uprchlickém táboře Rohingů v Ledu

FOTO: Mohammad Ponir Hossain, Reuters

McKissick dodal, že barmská armáda a pohraniční stráž se zapojily do „kolektivního potrestání menšiny Rohingů“ po vraždách devíti pohraničníků.

K vraždám došlo 9. října na pohraničních postech v Maungdawu na západě Barmy a barmští politici z nich obvinili právě Rohingy. Aktivisté z řad Rohingů uvádějí, že od té doby bylo zabito sto lidí a další stovky osob byly zatčeny.

O masakrech informovala i organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch, která zveřejnila satelitní snímky vypálených vesnic. Podle ní bylo zničeno 1200 domů.

Satelitní snímky barmské vesnice Wa Peik u Maungdawu zveřejněné Human Rights Watch ukazují následky zásahu ozbrojených sil

Satelitní snímky barmské vesnice Wa Peik u Maungdawu zveřejněné Human Rights Watch ukazují následky zásahu ozbrojených sil

FOTO: ČTK/AP

Barmští představitelé obvinění popírají, tvrdí, že Rohingové zapalují své domy sami. Novináři nemají možnost situaci ověřit. Oblast je uzavřená. Mluvčí barmského prezidenta vysvětlil důvod — podle něj a zahraniční média zkreslují události.

Bangladéšské ministerstvo zahraničních věcí přiznalo, že tisíce Rohingů skutečně našly azyl v zemi, i když Bangladéš oficiálně zakazuje nelegální překročení hranic. Další tisíce lidí u hranic Bangladéše čekají.

Ve středu si povolalo bangladéšské ministerstvo zahraničí barmského velvyslance a vyjádřilo hlukové obavy z operace na severu státu Rakhine.

Opuštěný dům Rohingů ve státě Rakhine

Opuštěný dům Rohingů ve státě Rakhine

FOTO: Soe Zeya Tun, Reuters

„Teď by bylo pro bangladéšskou vládu těžké říci, že hranice je otevřená, protože by to povzbudilo vládu Barmy, aby pokračovala ve zvěrstvech a tlaku na ně (Rohingy), dokud by nedosáhla konečného cíle vyčištění Barmy od muslimské menšiny,“ řekl McKissick. Dodal, že je nutné se zaměřit na příčinu problému, která je v Barmě.

Barma tvrdí, že Rohingové jsou migranti z Bangladéše, i když mnozí žijí v Barmě po generace. Barmské úřady odmítají Rohingům udělit občanství.

Panují obavy z opakování situace z roku 2012, kdy muselo své domovy opustit na sto tisíc Rohingů. Mnozí z nich stále žijí v uprchlických táborech.