Hlavní obsah

Vpád Mongolů do Evropy v roce 1242 zastavilo podle badatelů bahno

Právo, Rostislav Matulík

K výroku ruského cara Mikuláše, podle něhož boj s Napoleonem rozhodli dva nejlepší vojevůdci, „generál Leden“ a „generál Únor“, může klidně přibýt další bonmot o tom, jak počasí určuje velké válečné konflikty. Mongolskou invazi do Evropy podle nejnovějšího vydání magazínu Nature Scientific Reports totiž zastavil „generál Bahno“.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Princetonský historik Nicola di Cosmo v článku připomíná, že tažení Mongolů do Evropy zprvu vypadalo na naprostý úspěch. Po vítězné bitvě u Mohi v dubnu 1241 prý Mongolové naplnili pět pytlů useknutými pravými uchy pobitých vojáků.

Ve stejném měsíci zvítězili dobyvatelé i u polské Lehnice, kde zabili krále Jindřicha II. Pobožného a rozdrtili veškeré rytířstvo, včetně křižáků z Pruska. Pak zničehonic hordy dobyvatelů zahájily ústup a evropská civilizace byla zachráněna.

Proč tak rychle odešli?

Historikové nyní přicházejí s novým vysvětlením zázraku, který rozhodujícím způsobem ovlivnil dějiny Evropy. Třistatisícová mongolská armáda podle dřívějších interpretací nepřišla nadlouho a nemínila zůstat.

Jiní poukazovali na to, že Mongolům se nedařilo dobývat hrady zejména v dnešním Chorvatsku a neúspěch podlomil jejich morálku. Legendy zase hovoří o náhlé smrti chána, která donutila vojsko vrátit se kvůli nástupnickým bojům.

Foto:

Nyní však badatelé z letokruhů stromů a dalších paleoklimatických záznamů dokázali, že v době vpádu panovalo zejména v historických Uhrách zcela extrémní počasí.

Na jaře 1242 pršelo tak, že se celá maďarská nížina proměnila v rozbředlé bahnité pláně, a armáda opírající se o rychlou jízdu byla v ohrožení.

Neznámý živel

„Mongolové se sice uměli orientovat i ve zcela neznámém terénu a posílali na dlouhé vzdálenosti své zvědy, ale s přívalovými dešti nepočítali. Živel je zaskočil, ačkoli pro jejich rychlé mobilní vojsko by jinak uherská nížina představovala ideální terén, v němž by mohlo dál pokračovat v masovém vraždění obyvatelstva,“ říká di Cosmo.

V normálních podmínkách pečlivě plánovali a koordinovali své akce, náhle však tuto schopnost ztratili. Také dobové historické záznamy ukazují, že zaznamenali řadu neúspěchů při dobývání hradů a tvrzí a raději zmizeli přes Rusko zpátky domů.

Mongolská říše byla po Britském impériu historicky druhou největší v dějinách lidstva. V době svého největšího rozmachu ovládala území o rozloze 33 miliónů kilometrů čtverečních, tedy 22 procent světové pevniny. Povětrnostní podmínky nedovolily Mongolům dobýt Japonsko a vojensky se jim ubránil pouze Vietnam a ve Svaté zemi vojsko egyptských Mamlúků.

Pro islámskou civilizaci představoval mongolský vpád ryzí tragédii, například po dobytí Bagdádu Mongolové vyvraždili několik set tisíc lidí, možná dokonce milión. Muslimští historikové se vzácně shodují, že vpád Mongolů islám zásadně proměnil a místo zjemnělé arabské kultury a vzdělanosti se prosadila daleko bojovnější verze tohoto náboženství.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám