Rozsudek vyvolal ostré protesty ochránců lidských práv, podle nichž je důkazem rozšiřujícího se státního zásahu proti čínskému disentu, napsaly dnes tiskové agentury. Mezinárodní společenství protestovalo už proti zadržení novinářky, k němuž došlo v květnu loňského roku; Spojené státy minulý měsíc v Ženevě apelovaly během zasedání Rady OSN pro lidská práva, aby byla Kao Jü propuštěna.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Kao Jü byla souzena za zavřenými dveřmi u soudu v Pekingu v listopadu loňského roku. O rozsudku až v pátek informoval její obhájce, který dodal, že se Kao hodlá odvolat.

Kritizovala vládu

Podle dostupných informací byla dokumentem, který Kao na internet umístila, interní stranická směrnice varující vyšší kádry před "sedmi pomýlenými ideologiemi" včetně "univerzálních hodnot" lidských práv. Tím se podle obžaloby dopustila vyzrazení státního tajemství; za tento trestný čin jí hrozilo až doživotní vězení.

Kao působila jako novinářka na volné noze a je dobře známá svými články kritickými vůči vládním představitelům. Jde už o třetí případ, kdy skončí za mřížemi kvůli svému aktivismu a za čin kvalifikovaný jako vyzrazení státního tajemství.

K prvnímu prosinci loňského roku bylo v čínských věznicích 44 novinářů; Čína je tak co do počtu žurnalistů za mřížemi na prvním místě na světě, uvedla newyorská skupina hájící práva médií Výbor na ochranu novinářů (CPJ).