Martin Ewi, expert Ústavu pro bezpečnostní studie (ISS), uvádí, že únosy páchané kvůli výkupnému se staly jedním z nejvýznamnějších zdrojů příjmů teroristických skupin.

„Peníze používají k nákupu vyspělých zbraní a rozšíření teroristických operací,“ vysvětlil expert.

V srpnu 2013 odtajněná zpráva britské vlády upozornila, že za poslední tři až čtyři roky získali teroristé nejméně 70 ­mi­liónů dolarů (1,8 mld. korun) právě na výkupném za unesené.

O rok dříve David Cohen, náměstek pro terorismus a finan­ční zpravodajství amerického ministerstva financí, uvedl, že v letech 2001–11 si islamističtí radikálové včetně al-Kajdá přišli takto na 120 miliónů dolarů (tři miliardy korun).

Tokio necouvlo, jiní ale zaplatí

Vlády nikdy nepřiznají vyplacení výkupného. V červnu 2012 somálští piráti propustili jihoafrický pár. Požadovali půl ­mi­liónu dolarů (12,7 mil. korun), avšak jihoafrická vláda nikdy nepřiznala, že by je vyplatila.

Naopak firmy se částkami za osvobození unesených netají. Řecké rejdařství vysázelo na stůl somálským námořním lupičům rekordních sedm miliónů dolarů (177,7 mil. korun), aby vykoupilo tanker Maran Centaurus s posádkou tvořenou devíti Řeky, dvěma Ukrajinci, Rumunem a 16 Filipínci.

O neskutečnou sumu 200 miliónů dolarů (pět miliard) si přednedávnem veřejně řekl Tokiu Islámský stát (IS). Japonsko ale necouvlo a nezaplatilo, a tak IS Harunu Jikawu a Kendžiho Gota letos v lednu zavraždil.

Různé země se k citlivé otázce výkupného prostě stavějí různě – hlavně v praxi, protože ­navenek výplatu popírají. Především Francie se tak opakovaně stala terčem kritiky, že vydala milióny eur, aby zajistila propuštění řady svých obyvatel unesených během posledních let především v Mali, Nigeru a severní Nigérii.
Zatím nejvyšší částkou, kterou se islamistické skupině Boko Haram operující v Nigérii zatím podařilo získat, patrně byly tři milióny dolarů (76 mil. korun) za francouzskou rodinu, které se zmocnila v únoru 2013.