„Je pravda, že jsme tam znásilňovali. Vybírali jsme si ženy, protože nemohly utéct. Vidíte ji, chytíte ji, odvedete pryč a děláte s ní, co chcete,“ cituje The Independent jednoho z konžských vojáků. „Někdy ji zabijete. Po znásilnění zabijete její dítě. Když znásilňujeme, cítíme se svobodní,“ dodal muž, který se zúčastnil razie ve městečku Minova v konžské provincii Jižní Kivu.

Jednou z obětí „lovu žen“ byla i Nzgira. Popsala, že ji napadli rovnou tři muži najednou. Dva ji znásilnili zepředu. „Ten další řekl, že nemůže jít tam, kde ostatní nechali svou špínu. Takže si mě ten třetí vzal zezadu. Myslela jsem, že zemřu,“ uvedla.

Popisované násilnosti se sice v Minově odehrály už v roce 2012, oběti ale stále podávají svědectví o podobných činech. Jednou z nich je i Masika, která vede středisko pro pomoc ženám s podobným osudem. Poprvé ji znásilnil její učitel, když jí bylo patnáct. Později to samé udělali jí a jejím dvěma dcerám členové konžských milicí, kteří zabili jejího manžela. Od chvíle, kdy začala obětem pomáhat, stala se znovu terčem násilníků.

„Od doby, co dělám tuhle práci, jsem byla znásilněná třikrát,“ cituje Masiku The Independent. Podle jejích slov ji jednou voják znásilnil nohou.

Po událostech v Minově odtud přijelo do centra vedeného Masikou 130 obětí znásilnění. Nejmladší z nich bylo jedenáct let.

48 znásilnění za hodinu

Události z Minovy nejsou zdaleka ojedinělé. Podle výzkumu publikovaného v americkém magazínu Journal of Public Health je v Kongu znásilněno 1152 žen každý den, což je 48 znásilnění každou hodinu. A to přesto, že krvavý konflikt v této středoafrické zemi oficiálně skončil už v roce 2003. Boje ale nikdy úplně neustaly a vyžádaly si od začátku války před dvěma desetiletími přes pět miliónů mrtvých.

Provincie Jižní a Severní Kivu patří v rámci Demokratické republiky Kongo k těm s největší mírou násilností. V sobotu v jedné z vesnic v Jižním Kivu zemřelo 37 lidí, včetně těhotných žen a dětí. Vraždění pravděpodobně vyvolaly spory o dobytek. Obyvatelé vesnice byli zastřeleni, ubodáni nebo upáleni ve svých domovech.

Podle Roba Williamse, šéfa jedné z britských nadací pomáhajících obětem znásilnění v Kongu, vojáci v ozbrojených konfliktech sahají k sexuálnímu násilí, aby oslabili odpor.

„Známe případy, kdy byly použité klacky, lahve, pažby pušek nebo dokonce bajonety,“ uvedl Rob Williams. Oběti, a mohou to být i muži, pak podle něj na následky zranění často umírají.

Svědectví o násilnostech v Minově a na dalších místech Konga přináší film britské dokumentaristky a fotografky Fiony Lloyd-Daviesové nazvaný Seeds of Hope (Zrnka naděje), který bude mít premiéru v úterý.