Jde o stanovisko, v němž tehdejší hlavní kabinetní tajemník Johei Kono na základě svědectví 16 Korejek potvrdil, že ženy končily v sexuálním otroctví a japonská armáda se na tom podílela.

Podle odhadů přinutilo Japonsko za války na okupovaných územích na 200 tisíc žen k sexu. Mnohé byly z Číny a nynější J. Koreje, ale také z Filipín, Indonésie a Tchaj-wanu.

Expremiér důrazně proti

Konovo prohlášení – jak podotkla v pátek BBC – bylo ovšem v dotčených zemích vnímáno jako klíčová omluva, a jakýkoli pokus stanovisko revidovat nejspíš vyvolá hněv sousedů.

Japonský premiér z let 1994–96 Tomiiči Murajama označil snahy o přehodnocení omluvy za „absurdní“ a varoval i před případnou snahou měnit postoj, který zaujal v roce 1995. Leda urazíme Korejce, podotkl. Tehdy nabídl „hlubokou omluvu“ za dění během „japonské koloniální správy a agrese“, které „způsobilo obrovské škody a utrpení“.

Tokio v letech 1910–45 okupovalo Koreu a opakované kličkování pravicových japonských politiků kolem ožehavých momentů z války jen posiluje v Soulu dojem, že Japonci neprojevují dostatečnou lítost a snaží se překroutit historická fakta.

Poslední polemika se rozhořela v době, kdy Čína vyhlásila pietní den nankingského masakru, jehož obětí se během šestitýdenního řádění japonské armády v roce 1937 stalo 300 tisíc lidí, a výročí válečné kapitulace Japonska za státní svátky. Tokio v pátek toto rozhodnutí označilo za „vnitřní záležitost“ Číny.
Regionální sousedy pobouřila i loňská návštěva nynějšího premiéra Šinzó Abeho ve válečné svatyni Jasukuni u Tokia, kde jsou mimo jiné pohřbeni váleční zločinci.