Muslimské bratrstvo tak dostalo pod přímou kontrolu deset z 27 egyptských provincií, včetně některých, jež jsou baštami opozice. Nejméně v devíti dalších provinciích budou stát v čele policejní a armádní generálové.

Pozornost vzbudilo hlavně jmenování Ádila Chajáta, člena politického uskupení, v něž se přeměnila někdejší militantní islamistická organizace Gamá al-Islamíja. Chaját má vládnout v turisticky významném Luxoru.

Hrozí islámskou revolucí

Tamní obyvatelé a zaměstnanci cestovních kanceláří ale hodlají úřad zablokovat a Chajáta do něj nepustit. "Je nepředstavitelné, aby se ti, kdo plánovali a zúčastnili se masakru v Luxoru, stali vládci, a to i když se násilí vzdali," řekl Sarvat Agami z luxorské komory cestovního ruchu.

Gamá al-Islamíja byla zakázána po atentátu na prezidenta Anvara Sadata v roce 1981 a začátkem 90. let přešla k teroristickým akcím. Organizovala atentáty na policisty, kopty a turisty. V roce 1997 zabila v chrámu královny Hatšepsut u Luxoru přes 60 lidí, z nichž 58 byli turisté. Při násilnostech, jež trvaly asi deset let, zahynulo na 1200 lidí.

Nakonec se skupina veřejně vzdala násilí a vstoupila do politiky. Jako strana je hlavním Mursího spojencem a její vůdci pohrozili "islámskou revolucí", jestliže se liberálové pokusí svrhnout islamistického prezidenta.