Článek
Japonské aerolinky a výrobci tlačili na japonské ministerstvo dopravy, aby zmírnilo platné bezpečnostní předpisy, a to jim v roce 2008 vyhovělo.
„Jsem přesvědčen, že požadavek vyšel původně od aerolinek. Jednalo se o opatření, která by snížila provozní náklady pro aerolinky,“ řekl Masatoči Harigae, který stojí v čele Japonského úřadu pro letectví a vesmír.
Letecké společnosti tehdy uváděly, že jde o sjednocení norem s dalšími zeměmi. Ustoupilo se od podrobných inspekcí po každém přistání. Tvrdilo se, že to není nutné, protože dreamliner má zabudován sofistikovaný diagnostický systém. Upuštění od kontrol zlevňuje provoz a umožňuje zkrátit přestávky mezi lety. Společnost JAL uvedla, že v zahraničí ale kontroly provádí, a ANA tvrdí, že to dělá i na domácích letech.
Japonsko navíc rozhodlo, že nebude provádět vlastní testy pro certifikaci a přebírat osvědčení od amerického úřadu pro letectví FAA. Ten ale například schválil použití li-iontových akumulátorů, které jsou náchylné k požárům, s tím, že konstrukce stroje je taková, že umožňuje zvládnout jakýkoli požár a spaliny se nedostanou do kabiny pro cestující.
Samotné akumulátory však zřejmě za problémem nejsou, i když Boeingy 787 byly uzemněny právě kvůli požárům v oddělení pro akumulátory, uvedly BBC a CNN.
Kontrola u japonského výrobce baterií GS Yuasa žádné problémy neodhalila. Nově se proto bude zjišťovat funkčnost systémů kontrolujících napětí v bateriích a jejich teplota.
Nadstandardní vztahy Boiengu s Japonskem
Japonské aerolinky ANA a JAL jsou zatím největšími odběrateli nového letounu a dostaly jej přednostně. Japonské společnosti také tradičně kupují právě a jen boeingy. Vazby se vytvořily v sedmdesátých letech, kdy Boieng speciálně pro japonské aerolinky vytvořil verzi jumba Boeing 747 určenou pro krátké trasy a velký počet cestujících.
Japonsko se totiž značnou měrou podílí na výrobě Boeingů 787. Na japonské firmy připadá 35procentní podíl všech dílů použitých při výrobě od uhlíkových kompozitových desek tvořících potah přes odolné barvy až po elektrické systémy. Boieng uvádí, že dreamliner je z 35 procent tvořen díly vyrobenými u mateřské firmy, z 35 procent v Japonsku a 30 procent je od dalších dodavatelů, zmiňuje Wall Street Journal.
U Boiengu 777 bylo zastoupení japonských dílů čtvrtinové a u 767 pětinové. Kolem 43 japonských firem působících v oblasti letectví pracuje pro Boeing.
Vazby jsou natolik velké, že když Japonsko začalo vyvíjet svůj lehký průzkumný a bitevní vrtulník Nindža, tajilo to, neboť by mohl v některých případech nahradit AH-64 Apache, který je také vyráběn Boiengem.