Čína dlouhodobě slibuje snížit svou závislost při transplantacích na orgánech od osob odsouzených na smrt. Vysoká poptávka po transplantátech a jejich chronický nedostatek ale znamená, že popravení zůstávají hlavním zdrojem, řekl náměstek ministra zdravotnictví Chuang Ťie-fu během výroční schůze parlamentu.

Mezinárodní skupiny na ochranu lidských práv dlouhodobě obviňují Čínu, že "sklízí" orgány popravených osob a používá je k transplantacím bez souhlasu popraveného nebo jeho rodiny.

"Nedostatek pokroku v této oblasti je skutečně děsivý," řekla odbornice na Čínu z mezinárodní skupiny na ochranu lidských práv Amnesty International. "Neexistuje způsob, jakým by vězeň odsouzený na smrt mohl před popravou poskytnout smysluplný souhlas s darováním orgánů," dodala.

Tato obvinění čínská vláda popírá. Čína zakázala obchod s lidskými orgány v roce 2007 a spustila celonárodní dárcovský systém. V roce 2009 ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že práva odsouzených na smrt jsou respektována a od vězňů je před popravou vyžádán písemný souhlas s dárcovstvím, aby jejich orgány mohly být odebrány.

Na orgány čeká přes milión Číňanů

Poptávka po transplantacích v zemi s 1,3 miliardy obyvatel značně převyšuje nabídku. Každý rok je tu provedeno zhruba 10 000 transplantací, na výměnu některého z orgánů však podle čínských sdělovacích prostředků čeká 1,3 miliónu lidí. To otevírá prostor jak pro nelegální prodej orgánů, tak nucené dárcovství.

Čínská zdravotní asociace, která jako oficiální orgán zastupuje místní lékaře, v roce 2007 prohlásila, že Čína by neměla transplantovat orgány od popravených vězňů kromě případů, kdy by transplantaci potřeboval někdo z jejich nejbližších příbuzných.

Čína je země, kde se provádí nejvíce poprav na světě. Peking jejich počet nezveřejňuje, Amnesty odhaduje, že jde o tisíce lidí.  [celá zpráva]