Kaddáfí je podle oznámení soudců hledán kvůli přípravě vražd, zatýkání a věznění stovek civilistů v prvních 12 dnech povstání proti jeho více než 41 let trvající vládě a za snahu údajné zločiny ututlat, uvedla ČTK.

Vydání zatykače se čekalo. Rozhodl o něm tribunál s předsedající bečuánskou soudkyní Sanji Mmasenono Monagengovou. Ta při čtení verdiktu mimo jiné řekla, že existují "rozumné důvody se domnívat", že Kaddáfí a jeho syn jsou oba "trestně zodpovědní jako nepřímí spolupachatelé" vražd a pronásledování obyvatelstva. Kaddáfí má "absolutní, svrchovanou a nepopiratelnou kontrolu" nad libyjským státním aparátem a bezpečnostními silami, prohlásila podle agentury Reuters.

Žádost na vydání zatykače podal v květnu žalobce tohoto soudu Luis Moreno-Ocampo. CNN uvedla, že soud uznal předložené důkazy jako dostačující. Žalobci vyslechli na 50 svědků a prostudovali 1200 dokumentů.

"Důkazy ukazují, že Kaddáfí se v únoru řídil plánem potlačit povstání jakýmikoli prostředky včetně použití extrémního násilí a zabíjení lidí," stálo v žádosti o zatykač. "Aby udržely Kaddáfího u moci, uchylovaly se bezpečnostní složky k systematickým masovým útokům proti civilistům považovaným za odpůrce režimu." [celá zpráva]

"Nepřímý vykonavatel" zločinů 

Devětašedesátiletý Kaddáfí byl v žádosti označován za "nepřímého vykonavatele" zločinů, zatímco jeho devětatřicetiletý syn Sajf Islám za jejich "nepřímého spoluautora". Dvaašedesátiletý Kaddáfího švagr Sanúsí byl podle dokumentu diktátorovou pravou rukou, vykonavatelem.

Podle žalobce ICC si povstání v Libyi vyžádalo tisíce obětí. Před boji podle OSN uteklo za hranice 650 000 Libyjců, v rámci země konflikt z domovů vyhnal 243 000 dalších.

Kaddáfí je po súdánském prezidentovi Umaru Bašírovi druhým státníkem, jehož haagský soud za zločiny proti lidskosti trestně stíhá.