„Potřebujeme shodu o závazném polárním kodexu,“ citovala agentura Reuters z pondělního vystoupení norského ministra zahraničí Jonase Gahra Stoerea na konferenci "Arctic Frontiers" (Arktické hranice) v Tromsoe. V praktické rovině to zahrnuje zavedení standardů pro konstrukci a vybavení lodí, které by měly být odolné vůči ledu, i navigační programy, které by omezovaly možnost fatální srážky. Osm států sdružených v Arktické radě má prozatím přijmout v květnu nová pravidla pro organizaci pátrání a záchranných operací.

Podle Stoerea se trend tání ledu v Arktidě nezpomalil a zájem o nové plavební trasy i hledání zásob plynu a ropy roste. Například dvě obchodní německé lodi na trase mezi Nizozemím a Jižní Koreou ušetřily plavbou kolem ruského pobřeží 4000 námořních mil, místo toho, aby pluly dřívější trasou přes Suezský průplav, která je dlouhá 11 000 mil a navíc vede problémovými oblastmi u Afrického rohu a v jihovýchodní Asii, kde operují piráti.

Arktida bude v létě po měsíce bez ledu

Kontradmirál David Titley, oceánograf amerického námořnictva upozornil, že největší riziko hrozí pro velké výletní lodi, které na rozdíl od obchodních lodí převážejí stovky i tisíce pasažérů i do poměrně odlehlých oblastí za severním i jižním polárním kruhem.

„Ani ne tak kvůli lepším schopnostem, ale hlavně díky štěstí jsme tu neměli neštěstí podobné Titaniku,“ prohlásil tvrdě ve svém vystoupení kontradmirál. Titanik se potopil v Severním Atlantiku v roce 1912 a v ledové vodě zahynulo 1517 lidí.

Podle Titleye bude kolem poloviny tohoto století Arktida bez ledového krunýře po dva až tři měsíce během letních období, což je dost, aby to zajímalo společnosti zabývající se zaoceánskou přepravou. Určitě by to změnilo vytíženost řady tras, které jinak vedou přes Suezský nebo Panamský průplav. Na větší důležitosti by naopak získal Beringův průliv mezi Ruskem a Aljaškou.

"Beringův průliv se snadno stane během třiceti až čtyřiceti let tím, co je dnes Malacký nebo Hormuzký průliv,“ uvedl americký oceánograf.

Šéf islandské diplomacie Ossur Skarphedinsson pak zdůraznil, že jeho země se obává možných dopadů na znečištění oblasti při větším provozu, protože rybolov patří ke klíčovým odvětvím země, a proto je potřeba přijmout přísná pravidla pro lodní přepravu i pro případnou těžbu ropy a plynu.