Analytici soudí, že situace pro podobná povstání dozrála v celém regionu od Maroka přes Alžírsko až po Egypt – a také Jordánsko. Podle Amra Hamzavího ze střediska pro Blízký východ americké nadace Carnegie mohou být nezaměstnanost, autoritářské režimy, korupce a drahota hybnou silou pro to, aby i v těchto zemích lidé vyšli do ulic.

„Politika v severoafrickém regionu se snadno přelévá z jedné země do druhé díky průchodnosti hranic a sdílené kultuře,“ míní analytik z Marylandské univerzity v USA Bilal Saab.

Příznačný pro situaci v arabském světě je vtip, který se vypráví v káhirských ulicích. „Letadlo uprchlého tuniského prezidenta bin Alího přiletělo do Šarm aš-Šajchu (rezidence egyptského prezidenta Mubaraka), ne však proto, aby tam zůstalo, ale aby přibralo cestující!“

Další pokusy o upálení

V Egyptě počet případů stoupl na pět poté, co se dva dělníci pokusili upálit na protest proti chystaným změnám v textilce v governorátu Minúfíja, kde pracovali. Oba byli převezeni do nemocnice. V Egyptě jeden muž na následky popálenin zemřel.

Devětačtyřicetiletý egyptský majitel restaurace Abdul Abdíl Monijm po pokusu upálit se

Devětačtyřicetiletý egyptský majitel restaurace Abdul Abdíl Monijm po pokusu upálit se

FOTO: Reuters

Jen v Alžírsku se od poloviny prosince na protest proti špatným životním podmínkám pokusilo o sebeupálení už osm lidí. Na východě země u hranic s Tuniskem se o to snažil sedmatřicetiletý muž, když se polil hořlavinou po hádce s policistou, který mu chtěl zabránit v nepovoleném prodeji potravin, jímž se muž tři roky živil. Kolemjdoucí mu zabránili dovést čin do konce.

Na severozápadě Alžírska se zase chtěla upálit padesátiletá žena poté, co jí úřady odmítly poskytnout finanční pomoc určenou pro obyvatele venkovských oblastí. Žena, kterou včas zadržel jeden z místních úředníků, je pouze lehce zraněna.

Na druhé straně se efekt šoku, který přinesla počátkem ledna smrt Tunisana Muhammada Búazízího, se dalšími pokusy o následování opotřebovává. Zprávy o nich se už nedostávají na titulní stránky novin a z různých stran zaznívá na adresu zoufalých obětí i kritika.

Devětačtyřicetiletý egyptský majitel restaurace, Abdul Abdíl Monijm, který se pokusil upálit v Káhiře před parlamentem, skončil v nemocnici.

Devětačtyřicetiletý egyptský majitel restaurace, Abdul Abdíl Monijm, který se pokusil upálit v Káhiře před parlamentem, skončil v nemocnici.

FOTO: Reuters

Zakázaná islámská Dělnická strana v Egyptě proto vyzvala nespokojence, aby neupalovali sebe, ale své nepřátele. A arabský list al-Haját přišel s názorem, že ti, co se snaží o sebeupálení, „nejsou dostatečně věřící“.

Músá: Hněv dosáhl vrcholu

Generální tajemník Ligy arabských států (LAS) Amr Músá proto na hospodářském summitu arabských zemí v egyptském Šarm aš-Šajchu, který se konal tento týden, naléhal na státy regionu, aby reagovaly na „nebývalý hněv a frustraci“ svých obyvatel. Nespokojenost arabského občana podle něj „dosáhla vrcholu“. Summit se ale nakonec soustředil hlavně na ekonomické otázky a zmínka o Tunisku se v závěrečné deklaraci neobjevila.

Generální tajemník Amr Músá (vpravo) na Fóru pro budoucnost v Dauhá

Generální tajemník LAS Amr Músá (vpravo) na Fóru pro budoucnost v Dauhá

FOTO: Mohammed Dabbous, Reuters

Zda i v dalších zemích dojde ke vzpouře, není jisté. Profesorka politologie na americké univerzitě v Káhiře Rabáb Mahdíová se domnívá, že povstání v Tunisku sice bude mít "dopad na kolektivní paměť národů regionu" a dodá jejich obyvatelům "sebedůvěru".

Nějaký větší dopad v dohledné době ale podle ní nelze čekat. Ředitel pařížské observatoře arabských zemí Antoine Basbous soudí, že to, zda se tuniské událostí stanou příkladem ostatním zemím, se bude odvíjet hlavně od dalšího vývoje v Tunisku.