„Na vlastní oči vidět popravu mě vedlo k tomu, abych do hloubky uvažovala o trestu smrti,“ řekla na konferenci ministryně podle AP.

Vláda premiéra Naota Kana, která nastoupila letos v červnu, nevyhlásila moratorium na výkon trestu smrti. Až do dneška ale ministryně spravedlnosti Keiko Čibová, která musí rozkaz k popravě podepsat, nepovolila žádnou popravu. Středečním byla přítomna a po jejich vykonání řekla, že chce novou studii o významu hrdelního trestu. Sama byla dříve aktivní ve skupině odmítající absolutní trest. I po nástupu opozice k moci v září 2009 měla výhrady k tomuto trestu.

Devětapadesátiletý Kazuo Šinozava byl podle ČTK popraven za vraždu šesti žen. V roce 2000 zapálil zlatnictví, v němž ženy uhořely.

Druhý odsouzený, 33letý Hidenori Ogata, ubodal v roce 2003 k smrti jednoho muže a ženu.

V Japonsku čeká na popravu v celách smrti 107 osob, uvedla ministryně. Popravy se v zemi provádějí v tajnosti a předem se o nich neinformuje. Rozhodně toto chce Čibová změnit. Může to ale být jen krok na cestě k zákazu hrdelního trestu.

Japonsko je spolu se Spojenými státy jednou z mála průmyslově rozvinutých zemí, kde se ještě vykonává trest smrti. Proti němu se bouří jen málo lidí, ale země je kritizovaná skupinami hájícími lidská práva, jako je Amnesty International.