Článek
"Byla tu, řekl bych, všeobecná shoda podpořit to, co navrhl premiér Rasmussen, což bylo - nazval to jednou smlouvou, dvěma kroky - kde Kodaň by byla prvním krokem v procesu vedoucímu k mezinárodně právně závaznému dokumentu," řekl podle agentury Reuters vyjednávač USA Michael Froman, který se odvolal na autora návrhu, dánského premiéra Larse Loggeho Rasmussena.
Dokument, který by měl být v Kodani podepsán, má navázat na Kjótský protokol o snižování vypouštění skleníkových plynů, který platí do roku 2012.
Podle agentury AP Froman prohlásil, že o plnohodnotném mezinárodně závazném dokumentu se bude jednat dál. Mohl by být tématem rozhovorů na dalším setkání příští rok v Mexiku. Rasmussenův návrh podle něj nicméně bude požadovat, aby summit v Kodani měl jistý "operační účinek", detaily však Froman nerozvedl.
Obama minulé pondělí prohlásil, že summitu v Kodani se účastní v případě, že budou účastníci blízko dohody a že jeho přítomnost bude moci k této dohodě přispět. Summit v Kodani se bude konat od 7. do 18. prosince a Obama v minulosti vyjádřil naději, že se zde podaří dospět k rámcové dohodě.
Kjótský protokol
:: Kjótský protokol je dokument o 28 článcích, na němž se zástupci 159 zemí OSN dohodli na summitu o změnách klimatu v japonském městě Kjóto v roce 1997. Začátkem února 2005 jej podepsalo 84 států, ratifikovalo 65, přistoupilo k němu nebo ho schválilo 141 států. Tyto státy dohromady produkují 61 procent emisí.
:: Země se zavázaly k tomu, že v letech 2008 až 2012 sníží emise skleníkových plynů o 5,2 procenta pod úroveň z roku 1990. U některých zemí (např. Nový Zéland, Rusko, Ukrajina) stačilo, když zachovají současnou produkci skleníkových plynů.
Mezi skleníkové plyny patří metan, oxid dusný, hydrogenované fluorovodíky, polyfluorovodíky a fluorid sírový.
Kodaňská dohoda musí být připravena tak, aby mohla vstoupit v platnost 1. ledna 2013.
