„Jestliže se trend (zrychlujícího se oteplování) nezmění, za 30 let budeme mít Arktidu bez ledu,“ varoval Pan s poukazem na nová vědecká měření, předpovídající zmizení ledové pokrývky na severu Země dříve než podle nedávných klimatických modelů.

Za necelých sto dní se má v dánské Kodani sejít tzv. postkjótský summit, jež má vyústit v celosvětovou dohodu o závazném snižování emisí skleníkových plynů v době po roce 2012. Tehdy totiž skončí platnost Kjótského protokolu, který zavázal vyspělé země k jejich snížení o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Z vyspělých zemí zůstaly stranou USA, nová administrativa Baracka Obamy však slíbila do celosvětového úsilí se zapojit.

Předběžná jednání však nenasvědčují tomu, že by kodaňský summit skončil úspěšně. Podle dánských úřadů dokonce účastníci ruší své hotelové rezervace. Nedaří se překonat spor mezi vyspělými zeměmi, produkujícími nejvíce škodlivých emisí, a rozvíjejícími se státy. Ty argumentují, že za zhoršující se klima nenesou odpovědnost a navíc by protiemisní opatření ztížila jejich ekonomický rozvoj.

Šéf OSN ve středu z Norska odjíždí do Ženevy na konferenci Světové meteorologické organizace (WMO) o technologických souvislostech klimatických změn a o přístupu zejména pobřežních a ostrovních zemí k systémům varování před přírodními fenomény jako tsunami, hurikány, záplavy či sucha.

„I když budou výsledky kodaňské schůzky velmi úspěšné, stále ještě bude docházet k oteplování, jemuž se musí svět přizpůsobit,“ upozornil šéf WMO Michel Jarraud a poukázal na stoupající hladinu moří, která zřejmě přinutí milióny lidí z pobřeží k přesídlení do vyšších poloh.