S vytvořením arktického uskupení údajně počítá dokument státní bezpečnostní rady, podle něhož by tyto síly měly být "schopny zajistit vojenskou bezpečnost v rozličných podmínkách vojensko-politické situace". Současně se má arktický prostor ocitnout pod bdělejším dohledem Federální bezpečnostní služby, nástupkyně sovětské tajné služby KGB, pod níž spadají rovněž jednotky pohraničníků.

Kommersant dává zvláštní roli, kterou FSB přisuzuje dokument, do souvislosti s osobním zájmem bývalého šéfa FSB Nikolaje Patruševa o polární končiny; Patrušev, který je nyní tajemníkem bezpečnostní rady, zavítal i na severní pól v doprovodu prezidentova zvláštního zmocněnce pro Arktidu Artura Čilingarova. Patrušev sice válku v Arktidě vylučuje, ale je přesvědčen, že "své zájmy v regionu bude hájit jak Rusko, tak druhé státy."

 


Odborníci považují Arktidu za jedno z ohnisek budoucího napětí na planetě. Očekává se, že globální oteplování zprůchodní severní mořské cesty a umožní přístup k bohatým nalezištím nerostných surovin ukrytých dosud pod ledem.
Na rozsáhlé oblasti Arktidy vznášejí nároky i USA, Kanada, Norsko a Dánsko. O oblast se zajímá Severoatlantická aliance a také skandinávské státy spolu s Islandem chtějí vytvořit speciální vojenské jednotky pro arktické operace.
Podle přijaté arktické strategie má Rusko do roku 2010 prokázat své nároky v Arktidě, které vzneslo již v roce 2001, ale od té doby se prakticky neposunuly kupředu, i když v srpnu 2007 ruští výzkumníci na mořské dno pod severním pólem umístili ruskou vlajku.
Zástupce velitele ruského námořnictva viceadmirál Oleg Burcev tento týden prohlásil, že Rusko by mohlo využít své vojenské ponorky k prosazení a střežení svých nároků na surovinové zdroje pod věčným ledem u severního pólu.