Vědci zatím objevili na 300 planet, které jsou však několikanásobně větší než Země a nám známý život na nich existovat nemůže.

Najít menší planetu v obyvatelné zóně jejího slunce bylo mimo možnosti dostupných přístrojů. Loni však Evropská vesmírná agentura (ESA) vypustila družici Corot a letos má být vyslán další satelit pojmenovaný Kepler. V obou případech jde o teleskopy, které mají odhalit i menší planety v cizích soustavách.

Alan Boss z Carnegie Instituion of Science věří, že menších planet je kolem vzdálených hvězd více. „Myslím, že můžeme mluvit o jedné planetě u každé hvězdy podobné našemu Slunci,“  řekl Boss a pokračoval:  „To znamená, že jen v Mléčné dráze může být miliarda Zemi podobných planet a v celém vesmíru je asi miliarda galaxií.

S objevením planet velikosti Země se hledání přesune k hledání planety v takové vzdálenosti od Slunce, aby umožňovala existenci vody, atmosféry a života.

Planety jsou jako vypnutá lednice

„Když máte obyvatelný svět, pěkně usazený čtyři, pět nebo deset miliard let u jeho hvězdy, jak byste chtěli zabránit životu, aby se objevil. Je to jako s ledničkou, když jít odpojíte a odjedete pryč. Když se vrátíte po pár měsících, budete překvapení, co všechno tam poroste,“ argumentuje Boss.

Ovšem najít planetu vhodnou pro život ještě neznamená, že na ní existuje život v inteligentní formě. Z  hlediska astronomických časů trvá život na Zemi jen okamžik a trvání civilizace je téměř zanedbatelné. Podle Bosse je asi stěží představitelné, že by nějaká civilizace existovala miliardy let už jenom proto, že planety velikosti Země jsou většinu času své existence neobyvatelné.