Zatmění bylo nejlépe viditelné v Indonésii a na Filipínách. Pás annularity, tedy míst, odkud je zatmění pozorovatelné, bohužel pro astronomy většinou procházel neobydlenými oblastmi Indického oceánu.

Vrcholná fáze zatmění trvala nejdéle sedm minut a 50 sekund.

Snímek zatmění v indonéské provincii LampungSnímek zatmění v indonéské provincii Lampungfoto: Reuters/Beawiharta

Zatmění Slunce nastává ve chvíli, kdy je Měsíc v novu a vstoupí mezi Zemi a Slunce, jeho zdánlivý průměr je srovnatelný se zdánlivým průměrem Slunce. Při úplném zatmění proto Měsíc dokáže Slunce zakrýt celé.

Tento úkaz nastane 22. července například v Indii, Číně nebo Japonsku.

Měsíc začíná zakrývat Slunce těsně před jeho západem Měsíc začíná zakrývat Slunce těsně před jeho západem foto: Reuters/Romeo Ranoco

V případech úplného zatmění je pozorovatelná sluneční korona. To jsou zvláštní stuhy slunečního záření, v nichž teplota dosahuje až milión stupňů. Povrch Slunce má přitom teplotu "pouze" 6000 stupňů.

Měsíc zakrývá Slunce na pozadí mešity ve filipínské ManileMěsíc zakrývá Slunce na pozadí mešity ve filipínské Manilefoto: Reuters/Romeo Ranoco

V České republice bude možné částečné zatmění Slunce pozorovat 4. ledna 2011. Měsíc při něm zakryje 79 procent plochy Slunce.