Reformu, která se týká 740 miliónů obyvatel čínského venkova, schválila vláda na svém zasedání počátkem října. Je součástí plánu, podle kterého má země do roku 2020 zdvojnásobit disponibilní příjem v zemědělství.

Podrobnosti reformy zatím nejsou známy, podle dosavadních informací však rolníci budou mít v budoucnu možnost práva ke svým pozemkům prodat nebo převést. V současnosti je půda formálně v kolektivním vlastnictví, rolníci ji mají vždy pronajatou na 30 let.

Opatření podle odborníků podpoří zemědělskou výrobu, protože zemědělcům umožní brát si na pozemek půjčky a  povzbudí je k investicím do nového vybavení. Mělo by tak vést ke zvýšení životní úrovně na venkově, která zatím silně zaostává za městy.

Reforma by také měla zamezit zabírání úrody ze strany místních zkorumpovaných funkcionářů, kvůli němuž každoročně docházelo na venkově k nepokojům. Stranická vedení na místní úrovni se proto staví proti reformě, stejně jako řada stranických činitelů, kteří se obávají přílišného přesunu moci od stranických činitelů směrem k tržnímu mechanismu.

Jde patrně od nejvýznamnější změnu čínské ekonomiky od dob tržně orientovaných reforem z dílny Teng Siao-pchinga před třiceti lety. Panují však obavy, že se vesničané nyní budou svých hospodářství zbavovat a masivně odcházet do měst. Tam ale pro tak rozsáhlý přítok obyvatel chybí potřebná infrastruktura.