Cyklon zasáhl do života statisíců lidí a OSN má za to, že ještě milión z nich potřebuje čtyři týdny po katastrofě naléhavou pomoc. Její distribuci však junta omezuje.

"Barmánci jsou schopni dostat se z takových přírodních katastrof i bez mezinárodní pomoci," napsal list. Obyvatelé zničených pobřežních oblastí si prý mohou snadno nalovit ryby a všude je údajně také dostatek poživatelných žab. Deník také nepřímo kritizoval Světovou banku, která Barmě, vzhledem k dluhům nahromaděným od roku 1998, odmítla finančně pomoci.

Barmská junta na druhou stranu čelí od počátku katastrofy kritice ze strany humanitárních organizací, jejichž záchranářské a lékařské týmy povolila vpustit do země až tento týden, po setkání generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna s představiteli barmské vlády.

Rozdělování humanitární pomoci v Barmě.: Rozdělování humanitární pomoci v Barmě

Vojáci nutí uprchlíky k návratu do zničených vesnic

Podle agentury AP začali vojáci junty v některých místech šikanovat uprchlíky ze zasažených oblastí a vyhánět je z jejich nouzových obydlí poblíž hlavních cest, kde se snáze mohou dočkat pomoci. Vyzývají přitom běžence, aby se vrátili do svých původních vesnic a pracovali na jejich rekonstrukci.

Organizace Human Rights Watch dále uvedla, že Barma neustále brání volnému přísunu pomoci do nejpostiženějších oblastí, mezi něž patří zejména delta řeky Iravadi. Humanitární pracovníci často musejí čekat nesmyslných osmačtyřicet hodin na vyřízení povolení ke vstupu. Americké lodě s pomocí odmítá barmská vláda vpustit byť jen do svých teritoriálních vod. Podobně jsou na tom i plavidla Francie a Velké Británie. Junta se totiž bojí, že by příliv mezinárodní pomoci mohl oslabit její pozici mezi obyvatelstvem.

Bez střechy nad hlavou, bez zásobování a bez lékařské péče zůstává podle odhadů v iravadské deltě asi 1,5 miliónu lidí. Cyklón Nargis připravil v Barmě podle oficiálních údajů o život 78 000 lidí a na 2,5 miliónu osob zanechal bez přístřeší a prostředků.