Nebyla oslabena jen pozice Mušarafova blízkého spojence, ale i samotného prezidenta. Jednat s ním totiž odmítá Šaríf a je pravděpodobné, že bude žádat Mušarafův odchod. Prezident před volbami řekl, že bude spolupracovat, ať už se stane vítězem kdokoliv.

Husajnova strana avizovala už po uzavření volebních míst, že je připravena v případě porážky přejíž do opozice. Jelikož žádná ze stran nezískala ve volbách většinu, je pravděpodobné, že se pokusí Bhuttové Pákistánská lidová strana s Navázovou Pákistánskou muslimskou ligou vytvořit koalici.

Státní televize oznámila, že strany sdružující islámské radikály na rozdíl od voleb v roce 2002 tentokrát utrpěly jednoznačnou porážku.

První neúplné výsledky voleb
stranapočet získaných křesel v parlamentu
Pákistánská lidová strana85 
Pákistánská muslimská liga64 
Pákistánská muslimská liga Kaide Azam37
Národní hnutí muhadžírů19
Zbytek připadá na menší strany a nezávislé
Data se vztahují k sečtení hlasů v okrscích, kde se rozhodovalo o 248 mandátech.
Parlament má mít 342 křesel, Pákistánci volí přímo 268 z nich.

Pozorovatelé hlásili nesrovnalosti

Pozorovatelé z pákistánské organizace Free and Fair Election Network hlásili některé nesrovnalosti při hlasování. Například v provincii Pandžáb se údajně vyskytly případy, kdy nebylo dovoleno hlasovat ženám. Ve stovkách volebních místností se prý místní šéfové stran snažili ovlivňovat voliče.

Mnoho lidí odradil od hlasování strach z násilností.:. Mnoho lidí odradil od hlasování strach z násilností.foto: Reuters/Jerry Lampen

Voličská účast byla podle odhadů pod 40 procent. Řada lidí se bála jít volit kvůli hrozícím násilnostem. Nejméně 20 lidí zemřelo v zemi v souvislosti s předvolebními střety. Většina obětí se hlásila k Bhúttové straně. Na pořádek dohlíželo na půl miliónu příslušníků bezpečnostních složek.

Mušaraf by mohl být sesazen

Prezidentu Mušarafovi hrozí při vítězství opozice v parlamentu sesazení z funkce.

Mimořádné antipatie vůči Mušarafovi, bývalému šéfovi armády, vyplývají především z jeho kontroverzního znovuzvolení do čela země loni v listopadu. Na oblibě mu nepřidalo ani tehdejší vyhlášení šestiměsíčního výjimečného stavu a čistka, kterou před prezidentskými volbami provedl mezi soudci. Řada Pákistánců mu také nemůže odpustit jeho pevnou podporu války proti terorismu, kterou vedou Spojené státy.