Zavřít každý metr hranice, nařídil Lukašenko poté, co mu Litva začala vracet migranty

Lukašenko nařídil, aby zpět do Běloruska nepronikla ani noha. Minsk podle něj předem varoval sousedy před „důsledky taktiky vyhánění lidí“.

Litva vidí v chování běloruského prezidenta jasný motiv: pomstu za sankce uvalené na jeho zemi Evropskou unií. „Jedná se o hybridní útok, který zosnoval Lukašenkův režim,“ uvedl v úterý litevský prezident Gitanas Nausėda.

Kvůli zvýšené aktivitě na hranicích se do Litvy vydala eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Yves Johanssonová. Odmítla, že by se jednalo o migrační krizi, a situaci popsala jako akt agrese s cílem vyprovokovat EU.

Podle serveru Delfi zadržela Litva letos už kolem 4100 nelegálních migrantů, kteří se do země dostali z Běloruska. Neobvykle vysoký počet uprchlíků vládu donutil k vyhlášení nouzového stavu v zemi.

Většinu z těchto uprchlíků tvoří Iráčané, podle litevského ministra zahraničí Gabrieliuse Landsbergise ale existují signály, že Lukašenkův režim hledá potenciální nelegální migranty také jinde. „Minulý týden jsme měli zprávy o tom, že Lukašenko diskutoval s Marokem, teď slyšíme o Pákistánu,“ řekl ve čtvrtek ministr novinářům.

„Buď je to pokus o zvýšení migrační vlny, což je nebezpečné nejen pro Litvu, ale také pro Evropskou unii, nebo hledají cestu pro nahrazení tzv. irácké cesty, která vede přes Minsk do Litvy. Tahle cesta je klíčová. Pokud se ji nepovede uzavřít, bude se jednat o indikaci, že Evropa s migrací nic nedělá, což může povzbudit k cestě víc nelegálních běženců,“ dodal Landsbergis.

Johanssonová během své návštěvy v Litvě přislíbila, že do příštího roku EU poskytne Litvě na ochranu hranic 20 až 30 milionů eur (508 až 752 milionů korun).

„Litva, EU a státy Schengenu musí zabránit ilegálnímu vstupu na své území. Proto podporujeme Litvu v obraně hranic s Běloruskem,“ uvedla.