Hlavní obsah

Zastavte příliv běženců, prosí přeplněná německá města vládu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Už žádné další uprchlíky, žádá město Freiberg saskou vládu. O požadavku na zmrazení příjmu dalších běženců od 1. února letošního roku do 31. prosince 2019 by mělo hlasovat vedení města po víkendu, napsala agentura DPA. Město se nezvládá postarat o běžence, které má přidělené, a obává se napětí mezi místními a uprchlíky, které by mohlo eskalovat do střetů, jako se tomu už stalo v braniborské Chotěbuzi.

Foto: Santi Palacios, ČTK/AP

Ilustrační foto

Článek

„Nechceme ohrozit dosavadní práci, kterou jsme udělali pro úspěšnou integraci,” řekl starosta Sven Krüger (SPD) agentuře DPA.

Další příliv lidí by ale nezvládli. „Potřebujeme přestávku, abychom mohli vyřešit akutní potřeby. Městu momentálně chybí 300 míst v mateřských školách. Kromě toho je zapotřebí dalších 12 učeben. Nemůžeme naplnit právo na návštěvu mateřské školy ani na povinné vzdělání,“ řekl Krüger. Připomněl, že během uplynulých 12 měsíců zažilo město masivní příliv běženců.

Pokud jim saská vláda nevyjde vstříc, podle starosty „hrozí sociální a společenské vyloučení“.  Ve městě momentálně žije kolem dvou tisíc běženců, což odpovídá pětině obyvatelstva.

Násilí v Chotěbuzi

S podobnými problémy se potýká také Chotěbuz ze spolkové země Braniborsko, kde už dochází ke střetům mezi místními obyvateli a běženci. Ministerstvo vnitra až do odvolání rozhodlo, že nebudou do města vysíláni žádní další uprchlíci, a zvýšila se přítomnost policistů. Starosta Holger Kelch (CDU) přesto žádá v této souvislosti pomoc nejen od braniborské, ale i spolkové vlády, napsal server týdeníku Zeit.

Kelch podle svých slov žádá o podporu v oblasti školství a vzdělávání, sociální práce, poradenství pro přistěhovalce či útulků pro ženy. Pokud by v rámci sjednocení rodiny přišli do Chotěbuzi další běženci, město už je nezvládne pojmout. Navíc Chotěbuzi chybějí peníze.

Starosta připomíná, že kolem 80 procent dětí běženců nechodí do školky a jejich nástup do školy budou provázet komplikace, nebudou zvládat němčinu. Problémy zažívají také úředníci sociálního odboru, které běženci nerespektují a největší problémy mají ženy. Ve stotisícovém městě je nyní kolem 4500 běženců.

Strach ze slučování rodin

Další běžence už nepřijímají ani města Salzgitter, Wilhelmshaven a Delmenhorst. Volání po zastavení přílivu běženců se ozývá ale i z dalších míst, která se potýkají s integrací migrantů.

Masivní příliv běženců, jako se odehrál v roce 2015, sice Německo v současnosti nezažívá, problém ale činí případné slučování jejich rodin.  Do země by podle odhadu listu Süddeutsche Zeitung mohlo přijít dalších 100 až 200 tisíc rodinných příslušníků.

Příliv běženců s uzavřením takzvané balkánské cesty klesl, ovšem neustal. V poslední době se migranti dostávají do Německa buď ze Španělska, nebo Itálie. Navíc sociální demokraté (SPD) nesouhlasí se zavedením stropu pro příjem migrantů a tuto otázku budou během rozhovorů s CDU/CSU o nové koaliční vládě opět otevírat.

Reklama

Výběr článků

Načítám