Hlavní obsah

V Bruselu se začíná jednat o kvótách, Malta navrhla pokuty pro ty, kdo odmítnou

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Brusel

Země EU se budou moci vykoupit v případě, že nebudou chtít naplnit kvóty pro přijímání uprchlíků. Ty, které by naopak přijaly více uprchlíků, dostanou zaplaceno. Navrhuje to Malta, která tento půlrok předsedá Evropské radě. O návrhu, který ve středu poprvé proberou velvyslanci členských států EU, informovala agentura Reuters.

Foto: Marko Djurica, Reuters

Žena s dětmi prchající z iráckého Mosulu dobývaného z područí Islámského státu

Článek

Návrh předpokládá, že v dobách nadměrně zvýšené migrace (150 procent obvyklé hodnoty) by se automaticky aktivoval systém přerozdělování, podle něhož by každá země musela převzít stanovený počet lidí. EU by ročně takto přijala maximálně 200 000 lidí.

Částka, kterou Malta v obou případech, tedy při přijetí i odmítnutí, navrhuje, činí 60 000 eur na hlavu (zhruba 1,6 miliónu korun). U země, která přijme uprchlíky nad rámec, má jít o částku pro období pěti let.

Reuters upozornil, že pro ty, kdo odmítnou naplnit kvóty, které odmítá i Česká republika, navrhují Malťané výrazně nižší „pokuty“, než před rokem navrhovala Evropská komise. Ta tehdy podle listu The Financial Times uvažovala o částce 250 000 eur (6,7 miliónu korun).

Maltský plán však také předpokládá alternativní možnost „flexibilního“ expertního příspěvku k ochraně hranic EU pro zemi, která kvótu odmítne. Podmínkou by ale bylo, že země naplnila alespoň polovinu kvóty.

Ambiciózní návrh

Reuters k návrhu uvedl, že plán přijmout a rozdělit si až 200 000 lidí ročně je ambiciózní s ohledem na to, že dosud si státy EU přerozdělily jen zhruba 17 000 lidí, ačkoli bylo přede dvěma lety rozhodnuto o přerozdělení 160 000 lidí z přetíženého Řecka a Itálie. Tento systém přitom formálně v září skončí, ačkolivse dají očekávat snahy o jeho prodloužení.

O návrhu budou ve středu ráno v Bruselu hovořit velvyslanci zemí EU a za tři týdny by o něm měli jednat ministři vnitra členských států. Pokud se nedohodnou, jak se vzhledem k odporu části zemí včetně České republiky očekává, budou o věci rozhodovat šéfové vlád na červnovém summitu Evropské rady.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám