V Berlíně se za zvuku Ódy na radost otevřela světelná hranice

„Ještě dnes jsme velmi šťastní a hrdí na to, že jsme dosáhli pádu zdi. Jsme šťastný národ,” řekl při otevření „světelné hranice” berlínský primátor Klaus Wowereit. „Nikdo a nic nemůže legitimovat útlak. Nikdo a nic nesmí lidem odpírat touhu po svobodě a právo na sebeurčení. Nic nesmí dlouhodobě chránit autoritativní režimy před voláním po demokracii a po spravedlnosti. Proto přejeme lidem, kteří žijí za zdmi dnešního světa, aby mohli prožít totéž co my,” dodal.

Za hudebního doprovodu berlínského městského orchestru pod vedením světoznámého dirigenta Daniela Barenboima poté začaly stoupat světelné balóny, které od pátečního večera tvořily „světelnou hranici” na patnáctikilometrovém úseku v centru města, kudy kdysi berlínská zeď vedla. Od Braniborské brány se „světelná hranice” otevírala oběma směry, než po několika desítkách minut dosáhla nejdelší zachovaný úsek zdi na East Side Gallery a někdejší hraniční přechod na Bornholmer Strasse, kde se před 25 lety poprvé otevřela vnitroněmecká hranice.

Představení si nenechaly ujít tisíce lidí. Jen před Braniborskou bránou se shromáždil dav srovnatelný s tím, který tam v červenci vítal německé fotbalové mistry světa. Další stovky lidí sledovaly vypouštění 8000 balónů podél trasy „světelné hranice”.

Pád berlínské zdi ukazuje, že je možné překonat diktatury a zastavit omezování svobody a lidských práv. Na oslavách 25. to v Berlíně řekla německá kancléřka Angela Merkelová. V souvislosti s ohroženou svobodou zmínila Ukrajinu, Sýrii a Irák.

„Dnes nebo zítra mohou být strženy nové zdi. Zdi diktatury, násilí, ideologie nepřátelství,” řekla Merkelová. „Pád berlínské zdi nám ukázal, že sny se mohou stát skutečností. Nic nemusí zůstat tak, jak je. Tuto zkušenost chceme sdílet s lidmi ve světě,” uvedla kancléřka.

Díky pádu berlínské zdi v roce 1989 se podle Merkelové také podařilo sjednotit Evropu. „Dnes Evropská unie zahrnuje 28 členských států s více než 500 milióny občanů. Máme společné hodnoty – svobodu vyjadřování a svobodu tisku, svobodu vyznání, svobodu cestovat. To všechno jsou základní lidská práva,” řekla kancléřka.

„Sjednocená Evropa založená na společných hodnotách dává každému jednotlivci všechny šance svobodně si řídit život. Společná Evropa může ve světě prosazovat své zájmy a své představy o světě mnohem lépe, než by se to mohlo podařit našim jednotlivým zemím,” uvedla Merkelová.

Německá kancléřka také připomněla, že zhroucení berlínské zdi by nebylo možné bez dalších událostí v někdejším východním bloku. „Železná opona už měla trhliny. Mírová revoluce v NDR by bez událostí v jiných státech byla nemyslitelná,” řekla Merkelová a připomněla československou Chartu 77, polské opoziční hnutí Solidarita, reformy v Sovětském svazu i otevření maďarsko-rakouské hranice v roce 1989.

Merkelová se zmínila také o neúspěšném východoněmeckém pokusu o svržení komunistického režimu a o sjednocení se západní částí Německa v roce 1953. „Co bylo tehdy ještě s pomocí tanků a pušek krvavě potlačeno, bylo už o 26 let později nezastavitelné,” řekla německá kancléřka.